Pravidelný pohyb zlepšuje prokrvení mozku a snižuje riziko demence. Věda potvrzuje, že i mírná aktivita má výrazný ochranný účinek.
Mozek je orgán mimořádně citlivý na kvalitu prokrvení. Právě pravidelný pohyb patří mezi nejsilnější a zároveň nejdostupnější nástroje, jak dlouhodobě chránit paměť, soustředění a schopnost učení. Moderní výzkum ukazuje, že fyzická aktivita nepůsobí pouze na svaly a srdce, ale přímo ovlivňuje strukturu i funkci mozkové tkáně.
Při pohybu dochází ke zvýšenému průtoku krve mozkem, lepšímu zásobení kyslíkem a živinami a ke stimulaci tvorby takzvaných neurotrofních faktorů. Ty podporují vznik nových nervových spojení a zvyšují odolnost neuronů vůči stresu i procesům stárnutí. Právě tento mechanismus je považován za jeden z klíčových důvodů, proč mají fyzicky aktivní lidé nižší riziko rozvoje Alzheimerovy choroby.
Zásadní je, že ochranný účinek nepřináší pouze intenzivní sportovní výkon. Vědecké studie opakovaně potvrzují, že největší přínos má pravidelný přirozený pohyb, jako je svižná chůze, jízda na kole nebo práce na zahradě. Důležitější než výkon samotný je dlouhodobá pravidelnost a začlenění pohybu do běžného denního režimu.
Komise odborného časopisu The Lancet zařadila fyzickou nečinnost mezi hlavní ovlivnitelné rizikové faktory demence. Podle autorů má pohyb ochranný účinek v každém věku a smysl má i tehdy, pokud člověk začne s pravidelnou aktivitou až v pozdějších letech života, jak shrnuje rozsáhlá analýza publikovaná v tomto prestižním periodiku The Lancet – Dementia prevention, intervention, and care.
Pohyb zároveň působí jako přirozený regulátor stresu, zlepšuje kvalitu spánku a podporuje psychickou rovnováhu. Mozek tak není chráněn izolovaně, ale v rámci celkového biologického systému, který funguje lépe jako celek.
4 minuty
