Ultra-zpracované potraviny zvyšují riziko obezity a civilizačních nemocí. Vysvětlíme, proč jsou nebezpečné a jak je postupně omezit v českém jídelníčku.
Ultra-zpracované potraviny (UPF – ultra-processed foods) se v posledních desetiletích staly běžnou součástí našeho stravování. Věda ale ukazuje, že jejich nadměrná konzumace představuje vážné riziko pro obezitu i celkové zdraví. Jak je poznat, jak působí na tělo a čím je v českých podmínkách nahradit?
Co jsou ultra-zpracované potraviny?
Podle mezinárodní klasifikace NOVA se potraviny dělí do čtyř skupin, přičemž ultra-zpracované tvoří tu poslední, nejprůmyslovější kategorii. Typickými znaky jsou složité receptury s rafinovanými cukry, škroby, izolovanými bílkovinami, rostlinnými oleji a přidanými aditivy – emulgátory, barvivy, sladidly či látkami zvýrazňujícími chuť.
Příklady UPF v českém prostředí:
- slazené limonády, energetické nápoje, ledové čaje,
- balené sladkosti, sušenky, čokoládové tyčinky,
- chipsy, křupky, instantní polévky,
- průmyslově vyráběné uzeniny a hotová jídla,
- slazené jogurty a mléčné dezerty se škroby či sirupy,
- snídaňové cereálie s přidaným cukrem a ochucené müsli tyčinky,
- instantní nudle, mražené pizzy a fastfoodové produkty.
Naopak tradiční postupy jako pečení chleba, pasterizace mléka nebo nakládání zeleniny se do této kategorie neřadí – jde o šetrné formy zpracování.
Proč představují nebezpečí?
- Riziko obezity
Velké mezinárodní studie (UK Biobank, NutriNet-Santé, SUN) ukazují, že lidé s nejvyšší spotřebou UPF mají o desítky procent vyšší riziko přibrat a stát se obézními. Experimentální práce Hall et al. (2019, NIH, USA) dokonce prokázala, že lidé konzumující UPF jedli spontánně o 500 kcal denně více než při srovnatelné stravě z nezpracovaných surovin.
- Vliv na metabolismus
Mnohé ultra-zpracované výrobky mají vysoký glykemický index a kombinují rychlé cukry s tuky. To vede k prudkým výkyvům hladiny glukózy a inzulinu, podporuje ukládání tuku a vznik inzulinové rezistence. Některé emulgátory v pokusech na zvířatech narušily střevní mikrobiom a vyvolaly zánětlivé reakce. U lidí zatím důkazy nejsou jednoznačné, ale opatrnost je na místě.
- Zánět a chronická onemocnění
UPF mohou obsahovat látky vznikající při průmyslovém zpracování – akrylamid, pokročilé produkty glykace či stopové množství transmastných kyselin. Tyto sloučeniny zvyšují oxidační stres a přispívají k rozvoji diabetu 2. typu i kardiovaskulárních chorob.
- Psychologické a behaviorální aspekty
Ultra-zpracované potraviny jsou navrženy tak, aby byly extrémně chutné a snadno konzumovatelné. Díky měkké textuře a intenzivní chuti se jí rychleji, signály sytosti přicházejí později a vzniká návyk na průmyslově vyráběné potraviny.
Jak se ultra-zpracovaným potravinám vyhnout?
Cílem není absolutní zákaz, ale postupné omezení a chytré nahrazování.
- Nápoje: místo limonád volte vodu, minerálku, neslazený čaj nebo kávu.
- Snídaně: místo slazených cereálií připravte ovesné vločky, pohankovou kaši nebo krajíc kváskového chleba.
- Obědy a večeře: místo polotovarů uvařte rychlá jídla ze základních surovin – těstoviny s rajčaty, rýži se zeleninou, brambory s tvarohem.
- Svačiny: místo tyčinek či sušenek volte ovoce, ořechy, semínka nebo bílý jogurt bez příchuti.
- Masné výrobky: omezte párky a salámy, upřednostněte čerstvé maso, ryby a luštěniny.
Na úrovni škol a rodin pomáhá nabízet vodu zdarma, mít ovoce „na očích“ a omezit slazené nápoje v automatech. Stát může přispět osvětou, regulací marketingu UPF vůči dětem a podporou lokální produkce základních potravin.
Závěr
Ultra-zpracované potraviny představují závažné riziko pro zdraví – nejen kvůli nadbytku kalorií, ale i kvůli složení, technologii výroby a vlivu na regulaci chuti. Omezování jejich spotřeby patří mezi nejúčinnější kroky v prevenci obezity a civilizačních nemocí. Český jídelníček přitom nabízí zdravé alternativy: tradiční potraviny jako brambory, luštěniny, celozrnný chléb, kysané mléčné výrobky nebo sezónní ovoce a zelenina jsou cenově dostupné, chutné a prospěšné pro dlouhodobé zdraví.
5 minut
