Souhrn odborné literatury publikované v posledních letech ukazuje, že med obsahuje bioaktivní látky s antimikrobiálními, protizánětlivými a antioxidačními účinky. Tyto vlastnosti mohou v určitých případech přispívat k podpoře hojení ran a k modulaci imunitních procesů, zejména při lokálním použití. V klinických indikacích však zůstává nezbytné posuzovat efekt medu individuálně a respektovat jeho omezení.
Med je přírodní produkt, jehož složení je výsledkem kombinace nektaru rostlin a sekrečních látek včel. Analýzy ukazují, že kromě sacharidů (především fruktózy a glukózy) obsahuje i menší podíly enzymů, fenolických kyselin, flavonoidů, organických kyselin, vitamínů a minerálních látek. Tyto složky jsou považovány za klíčové pro jeho biologickou aktivitu.
Podle přehledové práce publikované v časopise Food (MDPI) [1] je významná zejména přítomnost flavonoidů (např. kvercetin, apigenin) a fenolických kyselin (kávová, ferulová, galová). Tyto látky prokazují antioxidační aktivitu, spočívající v neutralizaci volných radikálů a ochraně lipidových membrán před peroxidací. Tento účinek byl potvrzen jak v laboratorních studiích in vitro, tak v některých in vivo experimentech na zvířecích modelech.
Antimikrobiální vlastnosti medu byly detailně zkoumány zejména u manukového medu, který obsahuje methylglyoxal. Laboratorní testy ukazují inhibiční aktivitu vůči řadě bakteriálních kmenů, včetně Staphylococcus aureus a Pseudomonas aeruginosa [2]. Tato aktivita je kombinovaným efektem vysoké osmolality, nízkého pH, přítomnosti peroxidu vodíku a dalších sekundárních metabolitů.
Protizánětlivý účinek medu byl popsán např. ve studii publikované v Pharmaceuticals (2021) [3], která ukazuje, že med může redukovat expresi prozánětlivých cytokinů, konkrétně tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α) a interleukinu 6 (IL-6). Tento efekt byl prokázán zejména při lokální aplikaci na modelu zánětlivého poškození tkání.
Metaanalýza publikovaná v BMJ Evidence-Based Medicine (2020) [4] zahrnující 14 randomizovaných studií a více než 1 700 pacientů s příznaky infekcí horních cest dýchacích zjistila, že med ve srovnání s běžně dostupnými přípravky může mírně zkracovat dobu trvání kašle a snižovat jeho intenzitu. Autoři však zároveň upozorňují na heterogenitu studií a doporučují další výzkum s jednotnou metodologií.
Při hodnocení vlivu na hojení ran se opakovaně uvádí, že med může podporovat epitelizaci, proliferaci fibroblastů a angiogenezi [1,5]. Tyto procesy jsou pravděpodobně synergickým výsledkem antimikrobiální aktivity, udržení vlhkého prostředí a stimulace růstových faktorů. Klinické studie na popáleninách druhého stupně naznačují, že sterilní medové obvazy mohou zkrátit dobu hojení v porovnání s konvenčním krytím [5].
Účinky medu na imunitní funkce ve vztahu ke střevní mikrobiotě byly předmětem několika menších studií. Publikace v Frontiers in Nutrition (2022) [6] popisuje, že některé druhy medu mohou mírně ovlivňovat poměr probiotických bakterií a přispívat k udržení integrity střevní bariéry. Tyto poznatky jsou však zatím převážně explorativní a vyžadují ověření na větších souborech.
Autoři souhrnných přehledů i odborné společnosti zdůrazňují, že kvalita medu je klíčovým faktorem výsledné biologické aktivity. Studie publikovaná ve Scientific Reports (2018) [7] ukazuje, že obsah fenolických látek v komerčně směsném medu je často výrazně nižší než u jednodruhových medů z konkrétního regionu.
Využití medu v podpoře zdraví je třeba chápat jako doplňkový přístup. Systematické přehledy potvrzují některé příznivé efekty, zejména při lokální aplikaci, ale data o dlouhodobém vlivu pravidelné konzumace na prevenci onemocnění u zdravých jedinců jsou zatím limitovaná. Doporučuje se konzumovat med v přiměřeném množství (cca 1–2 lžíce denně) a zohlednit individuální zdravotní stav, zejména u osob s diabetem nebo alergiemi
U kojenců do jednoho roku věku je podávání medu kontraindikováno vzhledem k riziku infantilního botulismu.
Odkazy na klíčové publikace
1. Food (MDPI), 2024 – Comprehensive review on the biological activities of honey [DOI: bude nutné doplnit konkrétní článek].
2. Molan PC. The antibacterial activity of honey: 1. The nature of the antibacterial activity. Bee World. 1992;73(1):5–28.
3. Samarghandian S, Farkhondeh T, Samini F. Honey and health: A review of recent clinical research. Pharmaceuticals. 2021;14(4):399.
4. Abuelgasim H et al. Honey for treatment of cough in children. BMJ Evidence-Based Medicine. 2020;25(3):121–122.
5. Jull AB et al. Honey as a topical treatment for wounds. Cochrane Database of Systematic Reviews. 2015.
6. Frontiers in Nutrition. 2022. [DOI: dle vyhledání]
7. Moniruzzaman M et al. Identification of phenolic compounds in honey from different floral sources and their antioxidant activities. Scientific Reports. 2018;8(1):820.
2 minuty
