Nízkokalorické a živinami nabité potraviny pomáhají udržet váhu, dodávají tělu energii a chrání před chronickými nemocemi. Jak je zařadit do jídelníčku?
Stravovací návyky dnešní společnosti se často vyznačují vysokým příjmem kalorií, ale nízkou kvalitou živin. Typický jídelníček, zejména v západních zemích, bývá plný prázdných kalorií v podobě přidaných cukrů, nezdravých tuků a nadbytku soli. Taková skladba stravy sice zasytí, ale dlouhodobě poškozuje zdraví, zvyšuje riziko obezity, diabetu, srdečních onemocnění či některých typů rakoviny. Harvard Health Publishing proto ve své nedávné práci upozorňuje na důležitost potravin s vysokou hustotou živin a nízkým obsahem kalorií, které by měly tvořit základ našich jídel. Jak připomíná autorka článku Jenette Restivo: „Nízkokalorické potraviny s vysokým obsahem živin poskytují vitamíny, minerály, bílkoviny a další důležité živiny bez zbytečných kalorií.“
Výživově hodnotné potraviny poskytují tělu optimální poměr vitaminů, minerálů, vlákniny, bílkovin a zdravých tuků. Díky tomu zasytí, podporují stabilní hladinu energie a přispívají k udržení zdravé hmotnosti. V praxi to znamená více zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin a libových zdrojů bílkovin. Například kapusta, brokolice, růžičková kapusta či jahody obsahují jen minimum kalorií, ale obrovské množství vitaminů a antioxidantů. Podobně kiwi nebo grapefruit dokážou nabídnout osvěžující chuť i vysoký obsah vitaminu C, aniž by zatížily jídelníček nadbytečnými kaloriemi. Tento princip platí také pro celozrnné obiloviny – oves, quinoa či hnědá rýže – které poskytují vlákninu, minerály a dlouhodobě zasytí na rozdíl od zpracovaných bílých mouk a rafinované rýže.
Neméně důležitou roli hrají bílkoviny. Ty jsou základem pro svaly, pokožku i správnou funkci metabolismu, a navíc prodlužují pocit sytosti. Harvard proto doporučuje kombinovat živočišné i rostlinné zdroje. Libové maso, ryby a drůbež je vhodné doplňovat fazolemi, čočkou, cizrnou nebo menším množstvím ořechů a semínek. Luštěniny přitom vynikají nejen nutričně, ale i z hlediska ekonomického a ekologického – jsou levné, dostupné a mají nízkou uhlíkovou stopu. Podle odborníků stačí půl hrnku denně, aby se pozitivně projevily na zdraví srdce i střev.
Koncept vyváženého talíře dobře ilustruje model Healthy Eating Plate z Harvard T.H. Chan School of Public Health. Polovinu talíře by měla tvořit zelenina a ovoce, čtvrtinu celozrnné obiloviny a zbylou čtvrtinu kvalitní bílkoviny. Doporučuje se také používat rostlinné oleje namísto másla, omezit sladké nápoje a dát přednost vodě, neslazenému čaji nebo kávě. Neopomenutelným doplňkem zdravého jídelníčku je pravidelný pohyb, který podporuje využití živin a celkovou vitalitu.
Ukázkový denní jídelníček složený z těchto principů dokáže poskytnout dostatek živin i při energetické hodnotě okolo 1 200 kalorií. Snídaně může obsahovat odtučněný jogurt s kousky kiwi a papáji, doplněný vlašskými ořechy a šálkem černé kávy. Oběd a večeře pak navazují podobným způsobem – kombinací libových bílkovin, celozrnných příloh a bohaté porce zeleniny. Přestože takové menu působí střídmě, ve skutečnosti poskytuje vysokou sytivost a dostatek energie na celý den.
Vědecké studie opakovaně ukazují, že lidé, kteří ve středním věku pravidelně konzumují celozrnné obiloviny, ovoce a zeleninu, mají nižší tendenci přibírat na váze a lépe si udržují metabolické zdraví. Podobné výsledky potvrzuje i Americká kardiologická asociace, která doporučuje pestrou stravu založenou na rostlinných zdrojích, rybách, libovém mase a nízkém příjmu přidaných cukrů a soli.
V praxi to znamená, že vyvážené jídlo nemusí být složité ani drahé. Klíčová je pestrost, střídmost a upřednostňování kvalitních surovin před průmyslově zpracovanými produkty. Každý krok směrem k nízkokalorickým a nutričně hodnotným potravinám představuje investici do zdraví, prevence civilizačních onemocnění i dlouhověkosti. A právě to je hlavním poselstvím nového doporučení Harvard Health Publishing.
Zdroj: health.harvard.edu
5 minut
