Zvičina nabízí daleké výhledy, krátké rodinné okruhy i delší túry z Bílé Třemešné, Třebihoště či Pecky.
Zvičina dosahuje nadmořské výšky pouhých 671 metrů, přesto při pohledu z krajiny kolem Dvora Králové nad Labem působí podstatně mohutněji. Je nejvyšším bodem Zvičinsko-kocléřovského hřbetu a jednou z nejvýraznějších dominant Podkrkonoší. Především při příjezdu od Hradce Králové přes labskou kotlinu vystupuje její široký hřbet výrazně nad okolní krajinu.
Teprve nahoře se však ukáže hlavní důvod, proč Zvičina patří už více než století k tradičním turistickým cílům východních Čech. Z různých míst vrcholového hřbetu se otevírají daleké výhledy do Polabí, na Jičínsko, Český ráj, Orlické hory, a především na Krkonoše. Za mimořádně dobré dohlednosti lze rozeznat i velmi vzdálené dominanty české krajiny.
Výhodou Zvičiny je také možnost vybrat si obtížnost výletu. Automobilem lze vyjet téměř na vrchol, rodiny s dětmi mohou absolvovat krátký vyhlídkový okruh a turisté mohou vystoupat z Bílé Třemešné nebo Třebihoště. Zdatnější chodci si mohou naplánovat celodenní trasu například z Pecky.
Doporučená trasa z Bílé Třemešné
Bílá Třemešná → Lázně pod Zvičinou → Zvičina → Bílá Třemešná
- Délka: přibližně 8 km podle zvolené varianty.
- Doba chůze: přibližně 2,5 až 3 hodiny.
- Obtížnost: středně lehká.
- Výchozí bod: Bílá Třemešná.
- Nejvyšší bod: Zvičina, 671 m n. m.
- Charakter: značené turistické, lesní a polní cesty.
- Vhodné období: celoročně, nejlépe od jara do podzimu.
- Vhodné pro děti: ano, pokud jsou zvyklé chodit.
- Vhodné pro kočárky: celý okruh ne.
Jedním z nejlepších výchozích míst je Bílá Třemešná, kam se lze dostat vlakem, autobusem i automobilem. Výhodou je možnost sestavit klasický okruh nebo přejít přes Zvičinu na druhou stranu hřbetu a pokračovat až do Mostku.
Z Bílé Třemešné vede červená turistická značka směrem k Lázním pod Zvičinou a následně vzhůru k vrcholu. Cesta postupně opouští zástavbu a vstupuje do podzvičinské krajiny. S přibývající výškou se začínají otevírat první výhledy.
Nejde o horskou túru vyžadující zvláštní zkušenosti, ale stoupání je třeba respektovat. Zvičina vystupuje nad okolní krajinou výrazněji, než by samotná nadmořská výška napovídala.
Za běžného počasí trasu zvládnou také rodiny se školními dětmi zvyklými na několikakilometrovou chůzi.
Přes Zvičinu lze přejít z Bílé Třemešné do Mostku
Pro návštěvníky cestující veřejnou dopravou je velmi zajímavá možnost nevracet se stejnou cestou.
Z železniční zastávky Bílá Třemešná lze vystoupat přes Lázně pod Zvičinou na vrchol a následně pokračovat severním směrem přes Horní Brusnici až do Mostku, odkud lze odjet vlakem.
Celá trasa měří přibližně 10 kilometrů.
Výhodou je pestrost. Turista pozná jižní i severní svahy Zvičiny a nemusí absolvovat sestup stejnou cestou, kterou vystoupal.
Tato varianta je vhodná pro rodiny se staršími dětmi i rekreační turisty. Před cestou je však důležité ověřit aktuální vlakové spojení z Mostku, aby výlet neskončil dlouhým čekáním na nádraží.
Z Třebihoště vede kratší cesta
Dalším praktickým výchozím bodem je Třebihošť na jižním úpatí Zvičiny.
Odtud vede na vrchol turistické značení a cesta je kratší než z Bílé Třemešné. Je proto vhodná pro návštěvníky, kteří chtějí na Zvičinu skutečně vystoupat pěšky, ale nechtějí absolvovat půldenní nebo celodenní túru.
Cesta vede přes podzvičinskou krajinu a postupně stoupá k vrcholovému hřbetu.
Právě Třebihošť je dobrým kompromisem mezi příjezdem automobilem téměř až nahoru a delším výstupem z údolí. Rodina se staršími dětmi tak získá skutečný turistický výlet, aniž by musela překonávat velkou vzdálenost.
Nejjednodušší je přijet téměř až na vrchol
Zvičina je dostupná také návštěvníkům, kteří delší pěší cestu absolvovat nemohou.
Na vrchol vede místní komunikace a u Raisovy chaty je možné zaparkovat. Přijet lze od jižní strany přes oblast Miletína a Třebihoště nebo ze severu přes Horní Brusnici.
Tato varianta je vhodná zejména pro rodiny s malými dětmi a seniory.
Ani po příjezdu automobilem však není nutné zůstat pouze u chaty a kostela. Vrcholový prostor nabízí krátké procházky k jednotlivým vyhlídkovým místům.
O pěkných víkendech a během pořádaných akcí je třeba počítat s vyšší návštěvností. V zimě mohou příjezd výrazně komplikovat sníh, náledí a silný vítr.
Zvičinské vyhlídky jsou vhodné i pro rodiny
Pro návštěvníky, kteří přijedou až na vrchol, vznikl pěší vyhlídkový okruh Zvičinské vyhlídky s několika zastaveními.
Jeho hlavní předností je možnost vidět krajinu z různých stran vrcholového hřbetu.
To je na Zvičině důležité. Nejlepší pohled na Krkonoše totiž nemusí být ze stejného místa jako výhled do Polabí nebo směrem na Jičínsko.
Krátký vrcholový okruh je proto vhodný pro rodiny, seniory i návštěvníky, kteří mají na Zvičinu pouze hodinu nebo dvě. Místo krátkého zastavení u Raisovy chaty získají podstatně lepší představu o tom, proč byla Zvičina od počátků české turistiky vyhledávaným vyhlídkovým místem.
Nejkrásnější je panorama Krkonoš
Hlavní předností Zvičiny jsou výhledy.
Nejpůsobivější bývá pohled k severu na Krkonoše. Při dobré dohlednosti se jejich hřeben zvedá nad podkrkonošskou krajinou jako mohutná horská hradba.
Zajímavé je, že nejhezčí panorama Krkonoš není nutně přímo z rozhledny Raisovy chaty. Část severního výhledu mohou zakrývat stromy, a proto se vyplatí projít po vrcholovém hřbetu k otevřenějším vyhlídkovým místům.
Směrem k východu lze rozeznat Královédvorsko, přehradu Les Království a za vhodných podmínek také Orlické hory. Na jih se krajina otevírá přes Hořicko do Polabí, kde lze při dobré viditelnosti spatřit Kunětickou horu.
Na dalších stranách se objevují Jičínsko, Kumburk, Tábor, Novopacko, hrad Pecka, Ještěd a další dominanty.
Za mimořádně čistého vzduchu lze rozeznat i velmi vzdálené body české krajiny. Právě odtud vznikla tradiční představa, že ze Zvičiny lze přehlédnout značnou část Čech.
Na výlet je dobré vybírat den podle počasí
Na Zvičině rozhoduje o kvalitě výletu počasí možná ještě více než u řady jiných turistických cílů.
Při nízké oblačnosti nebo silném oparu návštěvník přichází o hlavní zážitek.
Nejlepší dohlednost bývá často po přechodu studené fronty, kdy se atmosféra vyčistí. Výborné podmínky mohou nastat také během chladných podzimních a zimních dnů.
Naopak za horkého letního počasí může vzdálenější krajinu zakrývat opar.
Zvičina je současně velmi otevřená větru. I když je dole v údolí příjemně, na vrcholovém hřbetu může být citelně chladněji. Především na jaře, na podzim a v zimě se proto vyplatí přibalit další vrstvu oblečení.
Raisova chata připomíná počátky české turistiky
Jedním ze symbolů Zvičiny je Raisova chata.
Její historie je úzce spojena s rozvojem organizované turistiky na přelomu 19. a 20. století. Původně šlo o větší zemědělské stavení s hostincem, které pro své účely získala Národní jednota severočeská pravděpodobně roku 1887.
Klub českých turistů převzal provoz zdejšího hostince v roce 1899 a objekt definitivně koupil na počátku roku 1901.
Zvičina tehdy nebyla jen výletním místem. Nacházela se v oblasti, kde se střetávaly české a německé turistické organizace, a turistika byla na přelomu století spojena také s národnostním soupeřením.
Českým turistům proto záleželo na tom, aby měli na strategicky položeném vrcholu vlastní zázemí.
Rozhledna dostala unikátní otáčivou kopuli
Velkou zvláštností Raisovy chaty je rozhledna.
Byla do objektu vestavěna v roce 1925 a slavnostně otevřena 25. dubna 1926.
Protože konstrukce chaty neumožňovala vybudovat vysokou samostatnou věž, vzniklo neobvyklé technické řešení. Vrchol rozhledny tvoří prosklená kopule, kterou bylo možné otáčet.
Uvnitř býval umístěn velký astronomický dalekohled. Otáčivá konstrukce umožňovala měnit směr pozorování a část zařízení byla využitelná také ke sledování noční oblohy.
Právě tato technická zvláštnost odlišuje Raisovu chatu od většiny klasických českých turistických rozhleden.
V roce 1927 získala chata jméno spisovatele Karla Václava Raise, rodáka z nedalekých Lázní Bělohrad.
Dnes objekt patří Klubu českých turistů a poskytuje návštěvníkům restaurační zázemí. Provozní dobu chaty a aktuální přístupnost rozhledny je vhodné před cestou ověřit.
Raisovu chatu čeká postupná proměna
Návštěvníci by měli počítat s tím, že Raisova chata prochází a má dále procházet postupnou rekonstrukcí.
Plán počítá s modernizací vytápění, úpravami restaurace a kuchyně, novým bezbariérovým vstupem i dalšími změnami turistického zázemí. Rekonstrukce má být rozdělena do etap tak, aby nemusel být celý objekt uzavřen po celou dobu prací.
Proto je zvlášť důležité před návštěvou zkontrolovat aktuální provoz.
Samotný vrchol Zvičiny a venkovní vyhlídková místa však zůstávají turistickým cílem nezávisle na provozu chaty.
Kostel svatého Jana Nepomuckého stojí přímo na vrcholu
Jen několik metrů od Raisovy chaty stojí kostel svatého Jana Nepomuckého.
Kamenný kostel se začal stavět roku 1706 na místě starší dřevěné stavby a dokončen byl v roce 1711. Později prošel dalšími stavebními úpravami.
Kostel zde stál dávno před vznikem turistické chaty a rozhledny a po dlouhou dobu představoval hlavní dominantu vrcholu.
Spojení barokního kostelíka, Raisovy chaty a otevřené podkrkonošské krajiny dodává Zvičině charakter, který je při nadmořské výšce pouhých 671 metrů překvapivě horský.
Z Pecky vede na Zvičinu celodenní trasa
Zdatnější turisté mohou vyrazit z Pecky.
Z městečka vede červená turistická značka přes Kal na Zvičinu. Vzdálenost na vrchol je přibližně 8,5 kilometru.
Pokud se turista nechce vracet stejnou cestou, může pokračovat ze Zvičiny po žluté přes Borek, údolím Bystřice a přes Kal zpět do Pecky.
Celý okruh měří přibližně 21 kilometrů a počítat je třeba nejméně s pěti až šesti hodinami chůze.
Tady už nejde o rodinnou vycházku, ale o plnohodnotný celodenní turistický výlet.
Velkou výhodou je možnost spojit cestu s návštěvou hradu Pecka, jednoho z nejzajímavějších historických míst Podkrkonoší.
Pro děti je důležité správně vybrat trasu
Zvičina je pro rodiny s dětmi velmi vhodným cílem, ale záleží na zvolené variantě.
S malými dětmi je nejlepší přijet automobilem téměř na vrchol a absolvovat pouze vyhlídkovou procházku kolem Raisovy chaty a kostela.
Pro školní děti zvyklé na turistiku je vhodný výstup z Třebihoště nebo z Bílé Třemešné.
Přechod z Bílé Třemešné přes Zvičinu do Mostku už představuje přibližně deset kilometrů chůze a je vhodnější pro starší děti.
Více než dvacetikilometrový okruh z Pecky patří zkušenějším turistům.
S běžným městským kočárkem nelze doporučit klasické turistické výstupové trasy. Rodiny s kočárkem by měly raději využít automobilový příjezd a pohybovat se pouze po vhodných cestách ve vrcholovém prostoru.
Zvičina je známá také mezi paraglidisty
Zvičina není pouze cílem pěších turistů.
Díky otevřeným svahům a vhodným proudům vzduchu je známým místem paraglidingu. Za příznivých podmínek lze nad jejími svahy pozorovat barevné padáky, které se staly jedním z charakteristických obrazů vrcholu.
V zimě se charakter Zvičiny mění. Severní svahy byly tradičně využívány pro lyžování a okolní krajina nabízí možnosti zimní turistiky.
Právě zimní dny mohou přinést mimořádně čistý vzduch a daleké výhledy. Současně je ale třeba počítat se sněhem, ledem a silným větrem.
Přehrada Les Království leží nedaleko Zvičiny
Výlet na Zvičinu lze velmi dobře spojit s dalšími zajímavými místy Podkrkonoší.
Jedním z nejbližších je přehrada Les Království na Labi nedaleko Bílé Třemešné.
Patří k architektonicky nejpozoruhodnějším vodním dílům v České republice. Hráz a přilehlé stavby mají historizující podobu, díky níž technické dílo připomíná romantickou stavbu zasazenou do zalesněného údolí.
Pokud návštěvník vyráží na Zvičinu právě z Bílé Třemešné nebo přijíždí od Dvora Králové nad Labem, spojení obou míst je velmi přirozené.
Přehrada je vhodná jako samostatná kratší zastávka před výstupem na Zvičinu nebo po něm.
Pecka nabízí hrad i kraj Karla Václava Raise
Na opačné straně Zvičiny leží Pecka.
Dominantou městečka je stejnojmenný hrad, spojený především s Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic.
Pecka je zároveň jedním z nejlepších výchozích bodů pro delší pěší túru na Zvičinu.
Celá oblast je úzce spojena také se spisovatelem Karlem Václavem Raisem, jehož jméno nese turistická chata na vrcholu. Rais se narodil v nedalekých Lázních Bělohradě a podkrkonošská krajina výrazně vstupovala do jeho literární tvorby.
Miletín připomíná Karla Jaromíra Erbena
Jižně od Zvičiny leží Miletín, další zajímavý cíl pro návštěvníky Podkrkonoší.
Narodil se zde Karel Jaromír Erben, autor Kytice.
Miletín lze využít také jako výchozí bod delších pěších cest podzvičinskou krajinou. Turistické značení propojuje město s okolními obcemi i se Zvičinou.
Spojení Miletína a Zvičiny je vhodné především pro turisty, kteří chtějí poznat krajinu pěšky a nechtějí výlet omezit jen na samotný vrchol.
Kuks stojí za samostatnou zastávku
Dalším mimořádným cílem v širším okolí je Kuks.
Barokní areál hospitalu, kostel Nejsvětější Trojice a sochařská výzdoba spojená s Matyášem Bernardem Braunem patří k nejvýznamnějším památkovým souborům východních Čech.
Kuks neleží přímo na pěší trase na Zvičinu, a proto je lepší chápat jej jako samostatný cíl před výletem nebo po něm.
Pro víkendový pobyt v Podkrkonoší však kombinace Kuks – Dvůr Králové nad Labem – Les Království – Zvičina – Pecka nabízí mimořádně pestrý program.
Jak se na Zvičinu dostat
Vlakem: Pro pěší turisty je velmi praktickým výchozím bodem Bílá Třemešná.
Od železniční zastávky lze vystoupat přes Lázně pod Zvičinou na vrchol a následně se buď vrátit, nebo pokračovat přes severní svahy do Mostku a využít vlak pro cestu zpět.
Před výletem je nutné zkontrolovat aktuální jízdní řád, zejména pokud plánujete přechod mezi dvěma železničními stanicemi.
Autobusem: Autobus lze využít například pro dopravu do Bílé Třemešné, Třebihoště nebo dalších obcí v okolí.
Spojení je třeba plánovat podle konkrétního dne. Především o víkendech může být nabídka regionálních autobusových spojů výrazně menší než v pracovní dny.
Automobilem: Automobilem lze vyjet téměř až na vrchol.
Příjezd je možný z jižní i severní strany a u Raisovy chaty se nachází možnost parkování.
Tato varianta je nejvhodnější pro rodiny s malými dětmi, seniory a návštěvníky, kteří chtějí absolvovat pouze krátkou vyhlídkovou procházku.
O pěkných víkendech je třeba počítat s vyšší návštěvností a omezenou kapacitou parkování.
Kdy na Zvičinu vyrazit
Zvičina je celoročním turistickým cílem, každé roční období ale nabízí jiný zážitek.
Jaro je ideální pro pěší turistiku v podzvičinské krajině. Léto přináší dlouhé dny a umožňuje spojit Zvičinu s návštěvou dalších míst v okolí.
Nejlepší dohlednost často nabízí podzim, zejména za chladnějšího a suchého počasí po přechodu fronty.
Zima může přinést vůbec nejvzdálenější výhledy, ale současně sníh, led, vítr a komplikovanější příjezd.
Před cestou je proto vhodné zkontrolovat předpověď počasí a aktuální informace o provozu Raisovy chaty a rozhledny.
Celkové hodnocení
Zvičina je výjimečná především tím, kolik různých podob může mít jediný výlet.
Rodina s malými dětmi může přijet téměř až na vrchol a absolvovat jen krátkou vyhlídkovou procházku. Rekreační turisté mohou vystoupat z Třebihoště nebo Bílé Třemešné. Ti zkušenější mohou přejít přes hřbet do Mostku nebo absolvovat více než dvacet kilometrů dlouhý okruh z Pecky.
Nadmořská výška 671 metrů může klamat. Zvičina není vysokou horou v krkonošském smyslu, ale díky výrazné poloze nad okolní krajinou působí podstatně mohutněji.
A hlavní důvod k návštěvě čeká nahoře. Za dobré viditelnosti se otevře Podkrkonoší, Polabí, Jičínsko, vzdálenější horské oblasti, a především mohutná hradba Krkonoš. Právě tehdy je snadné pochopit, proč se Zvičina stala jedním z klasických výletních míst východních Čech už v počátcích organizované turistiky.
Zdroje:





