Borotín spojuje romantickou hradní zříceninu, rybníky a klidnou krajinu Táborska. Vybrat lze krátkou procházku i celodenní pěší túru.
Jen několik kilometrů severně od Tábora stojí na skalnatém ostrohu nad rybníky jedna z nejromantičtějších jihočeských hradních zřícenin. Hrad Borotín, označovaný také jako Starý zámek, není mohutnou pevností na vysokém kopci. Jeho půvab spočívá právě v jiném charakteru – zbytky válcových věží a paláců vyrůstají z mírně zvlněné krajiny, v níž se střídají rybníky, louky, lesy a malé vesnice.
Borotín je navíc výborným cílem pro turisty, kteří si chtějí délku výletu zvolit podle vlastní kondice. Rodiny s dětmi mohou dojít ke zřícenině přímo z Borotína nebo zvolit ještě kratší procházku. Zdatnější turisté mohou přijít z Jistebnice, Střezimíře či Balkovy Lhoty a skuteční vytrvalci mohou vyrazit po červené turistické značce až z Tábora.
Zřícenina je volně přístupná, takže návštěva není závislá na otevírací době ani na začátku prohlídky s průvodcem.
Doporučená turistická trasa
Borotín → naučná stezka → Starý zámek → Borotín
- Délka: podle zvolené varianty přibližně 5 až 7 km.
- Doba chůze: orientačně 1,5 až 2,5 hodiny.
- Obtížnost: lehká.
- Výchozí bod: Borotín.
- Charakter: místní komunikace, polní a lesní cesty.
- Vhodné období: celoročně, nejhezčí od jara do podzimu.
- Vhodné pro děti: ano.
Pro první návštěvu je nejvhodnější začít přímo v Borotíně. Městys patří mezi stará sídla Táborska a už samotná cesta k hradu umožňuje poznat část jeho historie.
Velkou výhodou je Borotínská naučná stezka J. E. Kypty, která má deset zastavení. Začíná na borotínském rynku a postupně návštěvníka zavede například ke kostelu, škole, na Křížovec, ke Starému zámku, k rybníku Fanda a Borotínskému rybníku.
Právě spojení naučné stezky se zříceninou umožňuje vytvořit skutečný několikakilometrový výlet, nikoli jen krátkou cestu k hradu a zpět.
Uvedená délka 5 až 7 kilometrů je orientační a závisí na tom, které části naučné stezky a okolních cest návštěvník využije.
Hrad chránila voda i příkop vytesaný ve skále
Borotín na první pohled nepůsobí jako hrad vybudovaný na mimořádně strategickém místě. Středověcí stavitelé ale dokázali místní terén velmi dobře využít.
Hrad stojí na mírném návrší východně od Borotína. Z jedné strany jej chránila voda, na ostatních stranách byl od okolní krajiny oddělen mohutným příkopem vylámaným ve skále. Část příkopu je patrná dodnes.
Hrad byl takzvaného bergfritového typu. Základ dispozice tvořil palác, kruhová obranná věž neboli bergfrit a parkánová hradba. Během následujících přestaveb přibyla druhá věž, nová vstupní brána a později také další palácová budova.
Do současnosti se zachoval zbytek válcové věže, části gotického paláce, mladšího jižního paláce a fragmenty dalšího opevnění.
Zřícenina je chráněna jako nemovitá kulturní památka a zároveň jde o významnou archeologickou lokalitu.
První písemná zmínka pochází z roku 1356
Hrad vznikl během 14. století, přesné datum jeho založení však neznáme.
První písemná zmínka pochází z roku 1356, kdy je s Borotínem spojován Vítek z Borotína, příslušník landštejnské větve významného jihočeského rodu Vítkovců.
Borotín měl významnou polohu také díky staré cestě spojující jižní Čechy s Prahou.
Důležitá kapitola jeho historie přišla během husitských válek. Mikuláš z Landštejna a Borotína patřil nejprve ke spojencům táborské strany, později se však přiklonil k umírněnější koalici.
V květnu 1434 proto hrad obléhalo táborské vojsko. Borotín útoku odolal a Táboři následně pokračovali do středních Čech. Jen o několik dní později, 30. května 1434, následovala rozhodující bitva u Lipan.
Stavovské povstání znamenalo konec hradu
Další zásadní období přišlo na počátku 17. století, kdy Borotín vlastnili Vojkovští z Milhostic.
Jejich účast na stavovském povstání proti Habsburkům měla pro sídlo vážné následky. Hrad i jeho hospodářské zázemí byly během konfliktu vypleněny a vypáleny.
V roce 1623 je už Borotín uváděn jako pustý.
Na rozdíl od mnoha jiných hradů nebyl později přestavěn na barokní zámek. Postupně chátral a kolem roku 1840 byla část zdiva dokonce rozebrána a použita jako stavební materiál.
V letech 1980 až 1982 proběhla konzervace dochovaných hradních konstrukcí.
Díky tomu dnes návštěvník stále dokáže rozeznat základní části někdejšího sídla a představit si jeho původní podobu.
Karel Hynek Mácha si našel cestu i na Borotín
Romantické zříceniny začaly přitahovat návštěvníky už v první polovině 19. století a Borotín nebyl výjimkou.
K nejznámějším návštěvníkům patřil Karel Hynek Mácha, jehož pobyt připomíná pamětní deska ve zřícenině.
Není těžké pochopit, proč právě toto místo romantického básníka zaujalo. Staré hradní zdi, voda, stromy a krajina bez velkých měst vytvářejí atmosféru, která se od dob Máchových cest v základních rysech příliš nezměnila.
O více než století později si Borotín našli také filmaři. Zřícenina posloužila jako jedna z kulis pohádky Honza málem králem, natočené v roce 1976.
Naproti hradu stojí barokní hospodářský dvůr
Při návštěvě Borotína by neměl zůstat bez povšimnutí ani rozsáhlý areál přímo naproti zřícenině.
Barokní hospodářský dvůr Starý zámek vznikl v prostoru někdejšího hospodářského zázemí hradu. Písemně je dvůr doložen v roce 1557, jeho historie je však spojena s fungováním hradního areálu.
Po zániku hradu pokračoval v samostatném hospodářském provozu.
Hrad a dvůr tak společně umožňují představit si, jak podobné šlechtické sídlo skutečně fungovalo. Hrad nebyl izolovanou pevností – potřeboval pole, stáje, sklady, hospodářské budovy a pracovní sílu ze svého okolí.
Právě spojení romantické zříceniny s rozsáhlým hospodářským areálem je jednou ze zvláštností Borotína.
Výlet je vhodný i pro rodiny s dětmi
Pro rodiny představuje Borotín velmi příjemný cíl, protože k němu není nutné absolvovat prudký horský výstup.
Nejjednodušší variantou je cesta z Borotína ke Starému zámku a návrat. Starší děti mohou výlet prodloužit o další zastavení naučné stezky.
Je však třeba počítat s tím, že jde o volně přístupnou zříceninu, nikoli o upravený zámecký park. Povrch uvnitř areálu je místy nerovný a u zbytků zdí musí rodiče děti hlídat.
Pro kočárek jsou vhodnější přístupové cesty a okolí zříceniny. Pohyb přímo mezi hradními zdmi může být podle počasí a stavu terénu obtížnější.
Výhodou Borotína je možnost výlet kdykoliv zkrátit. Rodina tedy nemusí absolvovat dlouhý okruh jen proto, aby se dostala zpět k výchozímu místu.
Z Jistebnice vede deset kilometrů dlouhá trasa
Zajímavější variantou pro pěší turisty je cesta z Jistebnice.
Odtud vede k Borotínu modrá turistická značka a vzdálenost činí přibližně 10 kilometrů.
Takový výlet už není pouze návštěvou hradu. Turista prochází zvlněnou krajinou severního Táborska na rozhraní jižních a středních Čech.
Po příchodu do Borotína lze navštívit zříceninu a podle dopravního spojení pokračovat dál nebo využít autobus k návratu.
Pokud by turista chtěl dojít z Jistebnice k hradu a poté se stejnou cestou vrátit, čeká ho přibližně dvacetikilometrová túra.
Ze Střezimíře nebo Balkovy Lhoty po žluté
Další možnost nabízejí Střezimíř a Balkova Lhota.
Z obou směrů lze k Borotínu přijít po žluté turistické značce. Trasa umožňuje spojit návštěvu hradu s delším putováním klidnou venkovskou krajinou.
Zvláště zajímavé může být naplánovat výlet jako přechod – přijet veřejnou dopravou do jednoho výchozího místa a z Borotína se vrátit jiným spojem.
Při takové variantě je však důležité předem zkontrolovat aktuální autobusové a železniční spojení, protože o víkendech mohou být intervaly výrazně delší než v pracovních dnech.
Z Tábora už jde o celodenní túru
Nejnáročnější z běžně doporučovaných variant začíná přímo v Táboře.
K Borotínu vede červená turistická značka a cesta měří přibližně 17 kilometrů.
Tady už nejde o krátkou procházku ke zřícenině, ale o plnohodnotnou jednodenní turistiku. K samotným sedmnácti kilometrům je třeba připočítat čas strávený u hradu a případně další chůzi po Borotíně.
Výhodou je, že turisté nemusí absolvovat stejnou cestu zpět. Z Borotína lze podle aktuálních jízdních řádů využít veřejnou dopravu.
Pro zkušenější turisty je právě tato varianta velmi zajímavá. Zřícenina se nestává jediným bodem programu, ale přirozeným cílem delšího putování Táborskem.
Co ještě navštívit v okolí
Za pozornost stojí samotný Borotín. K zajímavým místům patří historický rynek, kostel a další zastavení Borotínské naučné stezky J. E. Kypty.
Přibližně dva kilometry západně od Borotína leží Kamenná Lhota. Nachází se zde zámeček z první poloviny 18. století, který ve 20. a 30. letech minulého století sloužil jako penzion. Pobýval zde hudební skladatel Oskar Nedbal, jenž zde pracoval na operetě Polská krev.
Zajímavým cílem je také Kostelec s kostelem Narození Panny Marie. Z původní románské stavby se dochovala hranolová věž a východní apsida, další části kostela jsou gotické.
Při delším pobytu se nabízí návštěva Jistebnice, oblasti kolem Střezimíře nebo samotného Tábora, jehož historické centrum může být samostatným cílem dalšího dne.
Jak se k hradu Borotín dostat
Automobilem: Borotín leží severně od Tábora a automobilem je dobře dostupný z hlavních komunikací v regionu.
Pokud chceme návštěvu spojit s turistikou, je nejpraktičtější nechat automobil v Borotíně na místě, kde je parkování dovoleno, a ke zřícenině dojít pěšky po naučné stezce.
Tím vznikne několikakilometrový výlet a návštěvník zároveň pozná samotný městys.
V bezprostředním okolí Starého zámku je třeba respektovat aktuální dopravní značení, soukromé pozemky a případná omezení vjezdu či parkování.
Autobusem: Autobus představuje velmi dobrou variantu.
V blízkosti hradu se nachází zastávka Borotín, Starý zámek. Další možností je vystoupit přímo v Borotíně a ke zřícenině dojít pěšky.
Autobus je praktický zejména při jednosměrných turistických trasách z Jistebnice nebo jiných okolních obcí.
Počet spojů se však může výrazně lišit podle pracovního dne, víkendu a školních prázdnin. Aktuální jízdní řád je proto nutné zkontrolovat před cestou.
Vlakem: Pro cestu vlakem lze využít železniční spojení do Sudoměřic u Tábora a odtud pokračovat pěšky.
Tato varianta může být zajímavá zejména pro turisty přijíždějící bez automobilu. Konkrétní trasu od železnice a návazné spoje je vhodné naplánovat předem podle aktuálního jízdního řádu a turistické mapy.
Praktické informace
Zřícenina hradu Borotín je volně přístupná. Návštěvník tedy nemusí řešit vstupenky, otevírací dobu ani čas prohlídky.
Právě to je jednou z předností tohoto výletu. K hradu lze přijít ráno, navečer nebo mimo hlavní turistickou sezonu.
Na krátkou procházku za suchého počasí postačí kvalitní sportovní obuv. Pro delší trasu z Jistebnice, Střezimíře nebo Tábora je vhodnější pevná turistická obuv.
Po dešti mohou být polní a lesní cesty i samotný terén zříceniny kluzké.
Při delším výletu je dobré mít dostatek vody a vlastní občerstvení. Mimo hlavní sezonu není vhodné plánovat trasu s předpokladem, že bude každé turistické zařízení v okolí otevřené.
Celkové hodnocení
Borotín je ideálním cílem pro návštěvníky, kteří dávají přednost volně přístupným romantickým zříceninám před velkými hrady s organizovanými prohlídkami. Nepřijíždí se sem kvůli vybaveným interiérům nebo rozsáhlým sbírkám. Největší hodnotou je samotné místo – staré kamenné zdi, rybníky, hospodářský dvůr a klidná krajina.
Rodina s dětmi může absolvovat krátký výlet z Borotína a část naučné stezky. Rekreační turista může přijít deset kilometrů z Jistebnice a zdatnější návštěvník může podniknout sedmnáctikilometrovou cestu z Tábora.
Právě možnost vybrat si mezi krátkou rodinnou procházkou a celodenní túrou je jednou z největších předností Borotína. Když se k tomu přidá středověká historie, Máchova návštěva, filmová tradice a malebná krajina severního Táborska, vzniká výlet, který stojí za to naplánovat na celý den.
Zdroje:





