Uherčice ukrývají rozsáhlý zámek s obnovenými interiéry a anglickým parkem. Výlet lze prodloužit k Bítovu, Vranovu nebo do Podyjí.
Na samém jihozápadním okraji jižní Moravy, nedaleko rakouských hranic a na pomezí jižní Moravy, jižních Čech a Vysočiny, stojí zámek, který dlouho patřil k téměř zapomenutým památkám. Uherčice u Znojma však dnes nabízejí něco, co na dokonale opravených zámeckých sídlech návštěvník nezažije – vedle obnovených reprezentačních pokojů zde může stále sledovat stopy dramatického poválečného chátrání i pokračující návrat rozsáhlého areálu k životu.
Zámek patří k nejrozsáhlejším zámeckým komplexům svého druhu na Moravě. Dnešní areál vyrostl na místě staršího pozdně gotického sídla, jehož přesné počátky nejsou spolehlivě doloženy. V 16. století se Uherčice proměnily v rozsáhlou renesanční rezidenci a další staletí přinesla barokní interiéry, klasicistní úpravy, formální zahradu i rozlehlý krajinářský park.
Právě množství dochovaných stavebních vrstev je důvodem, proč bývají Uherčice označovány za „učebnici slohů“.
Pro turistický výlet mají ještě jednu velkou výhodu. Návštěva nemusí skončit prohlídkou zámeckých pokojů. Rozsáhlý park nabízí samostatnou procházku a zdatnější turisté nebo cyklisté mohou pokračovat krajinou směrem k Vratěnínu, Cornštejnu, Bítovu, Vranovu nad Dyjí nebo Národnímu parku Podyjí.
Doporučený výlet v Uherčicích
Zámek → arkádová nádvoří → zámecký park → obelisk → umělá zřícenina → Uherčice
- Délka: přibližně 3 až 5 km podle zvolených cest.
- Doba: asi 1,5 až 2,5 hodiny bez prohlídky interiérů.
- Obtížnost: lehká.
- Výchozí bod: státní zámek Uherčice.
- Charakter: zámecký areál, parkové a místní cesty.
- Vhodné pro děti: ano.
- Vhodné pro kočárky: část parkových cest ano.
- Vhodné období: především jaro až podzim.
Uvedená délka je orientační. Nejde o jeden oficiálně vyznačený turistický okruh, ale o naši doporučenou kombinaci návštěvy zámeckého areálu a procházky krajinářským parkem.
Nejlepší je začít u samotného zámku. Pokud je otevřen, lze nejprve absolvovat některý z návštěvnických okruhů a poté pokračovat do parku.
Zámecký park je běžně volně přístupný bez vstupného, jeho přístupnost však může být výjimečně omezena z provozních nebo bezpečnostních důvodů.
V parku lze projít kolem míst připomínajících někdejší francouzskou zahradu, oranžerii, obelisk, umělou zříceninu, studánku a další historické prvky.
Pro rodinný výlet lze zůstat jen u zámku a kratšího okruhu parkem. Kdo chce chodit déle, může pokračovat po místních a turistických cestách do okolní krajiny.
Zámek vyrostl ze staršího opevněného sídla
První písemná zpráva o Uherčicích pochází už z roku 1310, samotné počátky dnešního zámeckého areálu jsou však mladší.
Na místě dnešního zámku stálo starší pozdně gotické sídlo, jehož přesnou dobu vzniku není možné spolehlivě určit. Zásadní proměna přišla během 16. století, kdy se Uherčice postupně měnily v rozsáhlou renesanční rezidenci.
Největší stavební rozmach probíhal především v poslední třetině 16. století.
Na starší východní část navázala severní a jižní křídla, propojená západním traktem s arkádami. Přibyla další nádvoří, vstupní věž, hospodářské budovy a zahrady.
Dodnes se dochovaly také renesanční letopočty 1582 a 1586, které připomínají období velké stavební proměny.
Právě rozsah renesanční výstavby vysvětluje, proč Uherčice nepůsobí jako malý venkovský zámeček. Jde o skutečně rozsáhlou aristokratickou rezidenci s oddělenými reprezentačními, soukromými i hospodářskými částmi.
Baroko proměnilo především interiéry
Pozdější období nepřestavěla celý zámek od základů, ale výrazně změnila jeho vnitřní podobu.
Zvláště baroko přineslo mimořádně hodnotnou štukovou a malířskou výzdobu. Právě tyto interiéry dnes patří k nejcennějším částem Uherčic.
Zámek je proto zajímavý tím, že během jediné návštěvy lze sledovat několik stavebních epoch vedle sebe – od pozdně gotických prvků přes renesanční arkády až po barokní pokoje a klasicistní úpravy.
Tato vrstevnatost je jednou z hlavních hodnot celého areálu.
Collaltové získali Uherčice v roce 1768
Významná kapitola dějin začala roku 1768, kdy Uherčické panství koupil Tomáš Vinciguerra hrabě Collalto et San Salvatore.
Rod Collalto e San Salvatore patřil mezi významné aristokratické rody habsburské monarchie a mezi velké pozemkové vlastníky na Moravě.
Hlavním moravským sídlem rodu byla Brtnice, zatímco Uherčice sloužily především jako letní rezidence.
Právě s obdobím Collaltů jsou spojeny některé z nejzajímavějších zámeckých interiérů i rozsáhlé úpravy okolní krajiny.
Návštěvník tak neprochází jen reprezentačními prostorami. Sleduje prostředí, které bylo po generace součástí každodenního života významného aristokratického rodu.
Barokní apartmán se otevřel v roce 2025
Významným krokem v obnově památky bylo zpřístupnění nového návštěvnického okruhu Barokní apartmán, který se veřejnosti otevřel 23. srpna 2025.
Nachází se v patře západního křídla a zpřístupňuje obnovené prostory s mimořádně hodnotnou štukovou výzdobou z konce 17. století.
Apartmán byl určen k ubytování vzácných hostů zámku a dnešní prohlídka představuje nejen architekturu a uměleckou výzdobu, ale také život a sbírky rodu Collalto.
Vedle něj funguje základní okruh Zámecké interiéry, který návštěvníky provádí obnovenými prostory východního a severního křídla.
Prohlídka Uherčic proto dnes nabízí výrazně více než před několika lety, kdy byly zpřístupněny pouze menší části rozsáhlého komplexu.
Zámecký lihovar ukazuje hospodářské zázemí
Uherčice nebyly pouze místem společenského života šlechty.
Rozsáhlé panství potřebovalo také velké hospodářské zázemí a jednou z jeho pozoruhodných částí je zámecký lihovar.
Líh se zde vyráběl až do roku 1969 a dochovalo se původní technické vybavení včetně parního stroje a transmise, která poháněla jednotlivá zařízení.
Prohlídky lihovaru mají omezenější sezonní provoz než hlavní zámecké trasy. V září 2026 už tento okruh není přístupný, proto je nutné před návštěvou ověřit aktuální provoz.
Zámek téměř nepřežil 20. století
Na Uherčicích je mimořádně zajímavý také jejich novodobý příběh.
Po druhé světové válce přešel areál pod státní správu. Po rozdělení někdejšího velkostatku byl zámek využíván různými institucemi a mezi lety 1952 až 1959 jeho značnou část používala Pohraniční stráž. Část prostor měla v nájmu ještě do roku 1964.
Následovalo další nevhodné využívání a dlouhodobě nedostatečná údržba.
V osmdesátých letech 20. století se rozsáhlý areál dostal na hranici fyzického zániku. Po roce 1989 dokonce existoval plán jeho prodeje do soukromých rukou, který se nakonec neuskutečnil.
Zlom přišel roku 1995, kdy správu převzal Památkový ústav v Brně. Od roku 1996 začala systematická památková obnova a část interiérů se zároveň otevřela veřejnosti.
Uherčice proto nabízejí neobvyklý zážitek. Nejde o památku, kde byly všechny stopy minulého chátrání dokonale zahlazeny. Návštěvník může sledovat kontrast mezi obnovenými sály a částmi areálu, které stále čekají na další zásahy.
Park býval formální zahradou i anglickým krajinářským parkem
Pro turistický výlet je velmi zajímavé také okolí zámku.
Vedle rezidence existovala nejprve formální barokní zahrada s geometricky vedenými cestami, okrasnými partery, bazénem, oranžerií a exotickými rostlinami.
Na přelomu 18. a 19. století se však měnil vkus evropské aristokracie. Místo přísně geometrických zahrad začala být ceněna zdánlivě přirozená krajina.
V Uherčicích proto vznikl rozsáhlý anglický park, jehož počátky jsou spojeny s rokem 1801 a hrabětem Odoardem z Collalto. Návrh vytvořil architekt Anton Ortner.
Z původního formálního parteru se postupně stal jeden z prvků nového krajinářského celku.
Obelisk patří k nejzajímavějším stavbám parku
Anglický park netvořily jen stromy a cesty.
Stejně jako v dalších šlechtických parcích počátku 19. století zde vznikaly romantické stavby, které měly návštěvníka během procházky překvapovat a vytvářet nové průhledy krajinou.
Nejvýraznější je obelisk.
Jeho základy byly vybudovány už na podzim roku 1801, samotná stavba však pravděpodobně vznikla až kolem roku 1808 podle návrhu Antona Ortnera.
Ve své době měl žlutou barvu a v jeho blízkosti se nacházel vodotrysk a pravděpodobně také vodní nádrž.
Poškozený obelisk byl v roce 2016 obnoven do historické podoby.
Při návštěvě parku proto rozhodně stojí za to nezůstat jen v bezprostředním okolí zámku.
Umělá zřícenina měla vyvolávat romantickou náladu
Dalším typickým prvkem krajinářského parku byla umělá hradní zřícenina.
Dnešnímu návštěvníkovi může připadat zvláštní, že si aristokraté nechávali v upravených parcích stavět nové ruiny. Na počátku 19. století však šlo o oblíbený prvek romantických zahrad.
Umělé zříceniny měly připomínat minulost, pomíjivost a vytvářet dojem starobylé krajiny.
V Uherčicích se z někdejších romantických parkových staveb dochoval právě obelisk a umělá zřícenina.
Pro děti mohou být tyto objekty zajímavější než samotné dějiny zahradní architektury a procházka parkem tak získává několik konkrétních cílů.
Oranžerie připomíná zálibu v exotických rostlinách
K aristokratickým zahradám patřily také rostliny, které by zdejší zimu ve volné přírodě nepřežily.
Uherčice měly vlastní oranžerii, v níž se uchovávaly citrusy a další exotické rostliny.
Zahradní infrastruktura byla v 19. století několikrát měněna. Roku 1844 vznikla fíkovna a v roce 1870 byla dosavadní oranžerie výrazně rozšířena a přestavěna na skleník.
Exotické ovoce sloužilo zámeckým majitelům, ale v době jejich nepřítomnosti se prodávalo například do cukráren a lahůdkářství ve Znojmě, Dačicích či Slavonicích.
Je to jeden z detailů, který připomíná, že velký zámecký park nebyl pouze dekorací. Fungoval také jako složitý hospodářský organismus.
Rodiny s dětmi mohou zvolit krátkou variantu
Pro rodinu s menšími dětmi není nutné plánovat dlouhou túru.
Nejjednodušší varianta může vést: parkoviště → zámek → nádvoří → zámecký park → obelisk → návrat k zámku.
Takový výlet lze snadno upravit podle věku a kondice dětí.
Park je běžně přístupný bez vstupného. Děti mladší 15 let však nesmějí být v parku bez doprovodu dospělé osoby a psi musí být na vodítku.
U interiérů je situace jiná – samotný zámek není bezbariérový.
Rodiny s kočárkem by proto měly počítat s tím, že zatímco část venkovního areálu lze zvládnout poměrně snadno, návštěva historických místností může být problematická.
Část parkových cest je vhodná i pro kočárky, vždy však záleží na konkrétní trase a aktuálním stavu povrchu.
Zámek lze navštívit i bez delší turistiky
Uherčice jsou vhodné také pro návštěvníky, kteří chtějí především památku.
V těsné blízkosti zámku se nachází neplacené parkoviště, takže není nutné absolvovat dlouhý pěší přístup.
V okolí areálu funguje také restaurační a ubytovací zázemí a na arkádovém nádvoří jsou stojany pro kola.
To je praktické zejména při rodinném výletu nebo při cestě, během níž chce návštěvník během jednoho dne spojit Uherčice s dalšími místy Vranovska.
V sezoně 2026 jsou otevřené dva hlavní okruhy
V září 2026 jsou běžně přístupné dva hlavní návštěvnické okruhy:
Zámecké interiéry a Barokní apartmán.
V září je zámek otevřen od středy do neděle od 10 do 15 hodin. V říjnu se provoz omezuje především na víkendy a vybrané sváteční termíny.
Protože se návštěvní doba během sezony mění a kapacity jednotlivých prohlídek mohou být omezené, je vhodné před cestou zkontrolovat aktuální informace a u vytížených termínů zvážit nákup vstupenky předem.
Z Uherčic lze pokračovat na Bítov
Pro cyklisty a motoristy je velmi atraktivní pokračování směrem k Bítovu.
Cesta vede přes Korolupy a Vysočany a kolem zříceniny Cornštejn, která stojí vysoko nad Vranovskou přehradou. Dále lze pokračovat až k hradu Bítov nad soutokem Želetavky a Dyje.
Pro pěšího turistu už jde o dlouhou cestu, kterou je třeba dobře naplánovat. Pro cyklistu může být spojení Uherčic, Cornštejna a Bítova základem velmi pěkného celodenního výletu.
Je třeba počítat se zvlněnou krajinou a větším převýšením než při jízdě po rovině.
Vranov nad Dyjí je dalším přirozeným cílem
Druhým velkým turistickým centrem širšího okolí je Vranov nad Dyjí.
Cesta z Uherčic vede krajinou poblíž rakouských hranic přes Stálky a Šafov. Právě v Šafově stojí za zastávku rozsáhlý historický židovský hřbitov.
Další možností je trasa přes Podhradí nad Dyjí, nad nímž se nacházejí pozůstatky hradu Frejštejna.
Ve Vranově čeká monumentální barokní zámek nad Dyjí a Vranovská přehrada.
Spojení Uherčic s Vranovem je vhodnější pro automobilový nebo cyklistický výlet než jako jednoduchá rodinná pěší trasa.
Národní park Podyjí je na dosah
Kdo zůstává v oblasti několik dní, může pokračovat ještě dál směrem k Národnímu parku Podyjí.
Přes Lesnou lze dojet například k Lukovu a Novému Hrádku nebo do Čížova s návštěvnickým střediskem národního parku.
Tady už se charakter krajiny výrazně mění.
Místo zámeckých parků a zemědělské krajiny kolem Uherčic přichází hluboké údolí Dyje, rozsáhlé lesy a jedna z nejcennějších přírodních oblastí České republiky.
Uherčice proto mohou být dobrým výchozím bodem i pro několikadenní poznávání západní části Znojemska.
Vratěnín, Police a Jemnice nabízejí klidnější cíle
Ne všechny výlety musejí směřovat k nejznámějším památkám.
V okolí Uherčic leží také Vratěnín, Police nebo Jemnice.
Jde o krajinu historických městeček, vesnic, drobných sakrálních památek a cest, kde bývá turistický provoz výrazně menší než kolem Vranovské přehrady.
Právě pro cyklisty je tato část jižní Moravy mimořádně zajímavá. Silnice jsou zvlněné, ale nabízejí mnoho možností, jak sestavit okruhy podle požadované délky.
Jak se do Uherčic dostat
Automobilem: Automobil je vzhledem k poloze zámku nejjednodušší možností.
Ze Znojma je to přibližně 42 kilometrů. Trasa vede směrem na Vranov nad Dyjí a dále přes Šafov a Stálky do Uherčic.
Z Jihlavy je to přibližně 64 kilometrů, z Telče 39 kilometrů a z Jindřichova Hradce přibližně 62 kilometrů.
Neplacené parkoviště se nachází v těsné blízkosti zámku.
Díky tomu lze snadno kombinovat prohlídku interiérů, park a případně další výlet automobilem.
Autobusem: Veřejná doprava je vzhledem k odlehlejší poloze Uherčic překvapivě použitelná.
Ze Znojma je možné využít autobusovou linku 816 na zastávku Uherčice, u parku, která leží přibližně 200 metrů od zámku.
Další možností je spojení přes Vranov nad Dyjí s přestupem na návazný autobus do Uherčic.
Jízdní řády se mohou měnit, proto je nutné před výletem zkontrolovat konkrétní spoj i možnost návratu.
Vlakem: Vlak je podstatně méně praktický.
Nejbližší železniční stanice leží v Šumné na trati Znojmo–Okříšky, přibližně 22 kilometrů po silnici od zámku.
Pro běžný jednodenní výlet je proto vhodnější kombinace vlaku s autobusem nebo cesta automobilem.
Pro zkušenější cyklisty může být naopak příjezd vlakem do Šumné zajímavým začátkem delšího putování.
Na kole nabízejí Uherčice mnoho možností
Cyklista má oproti pěšímu turistovi výrazně širší výběr.
Z Uherčic lze během jednoho dne projet okruh přes Vratěnín, Police či Jemnici nebo vyrazit směrem k Cornštejnu a Bítovu.
Na arkádovém nádvoří jsou stojany na kola, kde lze bicykl během prohlídky uzamknout.
Je však třeba počítat s charakterem zdejší krajiny. Jihozápadní Znojemsko není vysokohorské, ale rozhodně není rovinaté. Krátká vzdálenost na mapě může znamenat několik opakovaných stoupání a sjezdů.
Kdy do Uherčic vyrazit
Nejlepší období je od jara do podzimu.
Jaro nabízí čerstvou zeleň zámeckého parku, léto umožňuje spojit Uherčice s dlouhým cyklistickým nebo automobilovým výletem a podzim je mimořádně vhodný právě pro procházku anglickým parkem.
Zámek má sezonní návštěvní provoz, zatímco park je běžně přístupný i mimo dobu prohlídek. Přístup však může být výjimečně omezen z bezpečnostních nebo provozních důvodů.
Pokud má být součástí výletu prohlídka interiérů, je vždy vhodné před cestou ověřit aktuální otevírací dobu.
Celkové hodnocení
Zámek Uherčice je výjimečný tím, že nabízí něco jiného než dokonale zrekonstruované reprezentační rezidence.
Návštěvník zde vidí výsledek několika staletí stavebního vývoje i desítky let pokračující obnovy. Vedle renesančních nádvoří a barokních interiérů lze sledovat příběh památky, která ve 20. století téměř zanikla a postupně se vrací mezi nejzajímavější zámecké areály jižní Moravy.
Rodiny s dětmi mohou spojit prohlídku zámku s krátkou cestou parkem. Rekreační turisté mohou prozkoumat anglický park, obelisk a umělou zříceninu. Cyklisté mohou pokračovat krajinou k Cornštejnu a Bítovu a při delším pobytu se nabízí Vranov nad Dyjí i Národní park Podyjí.
Uherčice tak nejsou jen místem na hodinovou zámeckou prohlídku. Při správném naplánování mohou být výchozím bodem celého dne v krajině na rozhraní jižní Moravy, jižních Čech a Vysočiny – krajině velkých zámků, zapomenutých hradů, hlubokého údolí Dyje a cest, po nichž lze stále putovat daleko od nejrušnějších turistických center.
Zdroje:
- Státní zámek Uherčice – oficiální stránky
- Státní zámek Uherčice – historie zámku
- Státní zámek Uherčice – návštěvní doba
- Státní zámek Uherčice – informace pro návštěvníky
- Státní zámek Uherčice – jak se k nám dostanete
- Státní zámek Uherčice – Barokní apartmán
- Státní zámek Uherčice – obelisk v zámeckém parku





