Zámecká zahrada v Teplicích nabízí procházku kolem rybníků a starých stromů. Výlet lze prodloužit přes lázeňskou čtvrť k botanické zahradě.
Teplice patří k městům, kde lze během jediného výletu spojit historii, lázeňství, architekturu a přírodu. Z historického Zámeckého náměstí stačí projít kolem teplického zámku a během několika minut se návštěvník ocitne mezi starými stromy, travnatými plochami a dvěma rybníky Zámecké zahrady. Odtud může pokračovat přes lázeňskou čtvrť Šanov až k botanické zahradě.
Právě Zámecká zahrada, často označovaná také jako Zámecký park, je ideálním místem pro nenáročný městský výlet. Nečekají zde prudká stoupání ani obtížný terén. Krátkou variantu zvládnou rodiny s malými dětmi i senioři, delší procházka může mít pět až sedm kilometrů a zdatnější turisté mohou pokračovat ještě dál směrem k Doubravské hoře.
Velkou výhodou Teplic je také dobrá dostupnost veřejnou dopravou. Vlakové i autobusové nádraží leží nedaleko centra, takže celý výlet lze pohodlně absolvovat bez automobilu.
Doporučený okruh Teplicemi
Zámecké náměstí → Zámecká zahrada → Šanov → botanická zahrada
- Délka: přibližně 5 až 7 km podle zvolených odboček.
- Doba chůze: 2 až 3 hodiny bez prohlídek památek.
- Obtížnost: lehká.
- Výchozí bod: Zámecké náměstí.
- Charakter: městské chodníky, parkové a zpevněné cesty.
- Vhodné období: celoročně, nejhezčí od jara do podzimu.
- Vhodné pro děti: ano.
- Vhodné pro kočárky: převážná část základní trasy ano.
Nejde o jednu oficiálně vyznačenou turistickou trasu, ale o doporučený městský okruh, který lze snadno přizpůsobit času a kondici návštěvníků.
Nejlepší je začít na Zámeckém náměstí, jednom z historicky nejcennějších míst Teplic. Vedle zámku zde stojí děkanský kostel svatého Jana Křtitele, pravoslavný chrám Povýšení svatého Kříže a monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice.
Odtud se pokračuje do Zámecké zahrady. Vyplatí se projít její hlavní části a obejít oba rybníky. Následně lze zamířit přes lázeňskou čtvrť a Šanovský park k Botanické zahradě Teplice a podle času se vrátit přes lázeňské centrum zpět na Zámecké náměstí.
Kdo má méně času, může zůstat pouze v Zámecké zahradě. Naopak návštěvník, který chce v Teplicích strávit celý den, může přidat prohlídku zámku, botanické zahrady nebo pokračovat na Doubravskou horu.
Pod teplickým zámkem se skrývá středověký klášter
Historie místa sahá hluboko do středověku.
Na místě dnešního zámku stával ženský benediktinský klášter, jehož počátky jsou spojeny s českou královnou Juditou, manželkou Vladislava II. Klášterní areál se stal významným bodem středověkých Teplic, postupně však ztrácel svou původní funkci.
K zásadní proměně došlo v 16. století. Za Volfa z Vřesovic, který Teplice vlastnil v letech 1543 až 1569, začala výstavba nové zámecké budovy. Po roce 1549 byl zbořen bývalý klášterní kostel a jeho stavební materiál byl použit při budování zámecké kaple.
Po Volfovi pokračoval v přestavbě Radslav Vchynský, později psaný Kinský. Hlavní zámecká budova byla dokončena v renesančním slohu a přestavbou prošly také zbytky někdejšího kláštera.
Po zavraždění Viléma Vchynského společně s Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634 získal teplické panství rod Aldringenů a následně Clary-Aldringenů. Ten zůstal s Teplicemi spojen až do roku 1945.
Dnes v zámku sídlí Regionální muzeum v Teplicích.
Zámecká zahrada má více než čtyři století doložené historie
Samotná Zámecká zahrada má pozoruhodnou minulost.
Podrobný popis její podoby známe už z roku 1607, kdy teplické lázně a jejich okolí popsal německý lékař C. Schenkweldt. Později zahradu oceňoval také český historik a jezuita Bohuslav Balbín, který upozorňoval nejen na její vzhled, ale také na množství rostlin, keřů a stromů.
V průběhu 18. století Clary-Aldringenové zahradu postupně přizpůsobovali dobovému vkusu. Nechyběla zde bažantnice, bludiště, oranžérie, skleník s fíkovníky ani další prvky reprezentativního šlechtického sídla.
Na rybnících se mohli hosté projíždět na loďkách a gondolách.
Roku 1732 přibyl Zahradní a plesový dům, kde se lázeňští hosté věnovali tanci, společenským hrám a zábavě.
Zahrada tak nebyla jen místem pro pěstování okrasných rostlin. Stala se důležitou součástí společenského života lázeňských Teplic.
Po roce 1787 se zahrada změnila v anglický park
Zásadní proměna začala po roce 1787.
Kníže Jan Nepomuk Clary-Aldringen začal původní formálněji uspořádanou zahradu přetvářet v krajinářský park podle tehdy moderních anglických vzorů.
Mezi lety 1787 a 1810 proběhly podle plánů drážďanského architekta J. A. Giessela rozsáhlé úpravy zámku, zahrady i jejich propojení s městem.
Mizely rovné linie, zdi a některé starší hospodářské stavby. Terén mezi oběma rybníky byl upraven, změnila se hlavní osa zahrady a přibyly pavilony různých architektonických stylů.
Současně bylo do zahrady otevřeno jižní průčelí zámku s arkádami.
Výsledkem byla na svou dobu mimořádná urbanistická a krajinářská kompozice, která spojila zámek, park a město do jednoho celku.
Zahradu obdivovali i znalci evropských parků
Proměna teplické zahrady nezůstala bez povšimnutí.
Významný aristokrat a znalec evropských zahrad Charles-Joseph de Ligne ji ve svém díle věnovaném evropským zahradám ocenil a postavil ji po bok podstatně rozsáhlejších parkových areálů.
Teplice tehdy nebyly provinčním lázeňským městem. Patřily k významným společenským centrům střední Evropy a přijížděli sem hosté z mnoha evropských zemí.
Zámecká zahrada byla součástí tohoto světa. Lázeňský pobyt tehdy neznamenal pouze léčebné procedury, ale také procházky, koncerty, společenská setkání a návštěvy okolních památek.
Dva rybníky určují charakter celého parku
K nejpříjemnějším částem dnešní procházky patří cesta kolem dvou zámeckých rybníků.
Vodní plochy se při krajinářské přestavbě staly jedním ze základních kompozičních prvků zahrady. V roce 1841 byl na Horním rybníku vybudován umělý ostrov a upraveno bylo také přístaviště loděk.
Po roce 1870 získalo přístaviště historizující podobu dřevěné stavby zdobené řezbami labutí.
Právě pohledy přes vodní hladinu, staré stromy a otevřené travnaté plochy dnes vytvářejí nejhezčí partie parku.
Mezi zdejšími dřevinami najdeme například platany, jilmy, jinany, buky, javory, tisy, kaštanovníky nebo lísky.
Apollonův chrámek připomíná romantickou podobu zahrady
Krajinářský park nebyl tvořen pouze zelení.
Součástí jeho kompozice byly drobné stavby a pavilony, které návštěvníkům při procházce vytvářely nové pohledy a překvapení.
K nejznámějším patřil Apollonův chrámek, vybudovaný po roce 1796. Dobové pohledy zachycují jeho polohu u Horního rybníka a ukazují, jak důležitou roli podobné stavby v romantické kompozici zahrady hrály.
Další zajímavostí je někdejší dům zámeckého zahradníka nad takzvanými Ptačími schody, postavený v letech 1806 až 1808.
Při dnešní procházce tak není zajímavá pouze příroda. Park lze číst jako historickou krajinu, která se po několik století postupně měnila.
Veřejnost mohla do zahrady od roku 1848
Původně šlechtická zahrada byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1848.
Tím se definitivně stala také součástí života města. Zatímco dříve sloužila především majitelům panství a jejich hostům, postupně se proměnila v místo každodenních procházek Tepličanů i lázeňských návštěvníků.
Tuto funkci si zachovala dodnes.
Zámecká zahrada není muzeem pod širým nebem, ve kterém se návštěvník pohybuje po přesně stanoveném okruhu. Je živým městským parkem využívaným k procházkám, odpočinku, sportu i kulturním akcím.
V zahradě bývalo termální koupaliště
Méně známou kapitolou historie je někdejší veřejné koupaliště.
V jižní části Zámecké zahrady bylo 16. července 1932 slavnostně otevřeno moderní koupaliště napájené teplickou termální vodou.
Protože voda přitékala příliš teplá, musela být před použitím ochlazována. Ve své době patřilo koupaliště k moderním sportovním a rekreačním zařízením města.
Jeho provoz pokračoval po většinu 20. století. V devadesátých letech se však stal ekonomicky ztrátovým a v roce 1996 byl definitivně ukončen.
Také tato historie ukazuje, jak úzce byla Zámecká zahrada spojena s lázeňským a společenským životem Teplic.
Krátký okruh zvládnou i rodiny s malými dětmi
Pro rodiny není nutné absolvovat celý pět až sedm kilometrů dlouhý doporučený okruh.
Jednoduchá varianta může vést: Zámecké náměstí → zámek → Zámecká zahrada → oba rybníky → dětské hřiště → Zámecké náměstí.
Podle zvolených cest jde pouze o několik kilometrů bez výrazného převýšení.
V Zámecké zahradě je také dětské hřiště, takže lze samotnou procházku snadno spojit s delší zastávkou pro děti.
Velkou výhodou je možnost trasu kdykoliv zkrátit. Nikdy se totiž nedostaneme daleko od centra města.
S kočárkem patří Teplice k jednodušším výletům
Ve srovnání s hrady, skalami nebo horskými trasami je tento výlet výrazně dostupnější.
Hlavní parkové cesty a městské chodníky lze většinou bez větších problémů zvládnout také s dětským kočárkem.
Opatrnější je třeba být při vstupu do jednotlivých historických objektů, kde mohou být schody nebo jiné překážky. Pokud je pro návštěvníka bezbariérovost zásadní, je vhodné si před cestou ověřit podmínky konkrétní památky.
Na základní procházku není nutná turistická obuv. Za suchého počasí postačí pohodlné vycházkové boty.
Přes lázeňskou čtvrť lze dojít až do botanické zahrady
Kdo má více času, měl by ze Zámecké zahrady pokračovat dál přes lázeňskou část Teplic.
Trasa může vést přes Šanovský park směrem k Botanické zahradě Teplice.
Právě v Šanově je dobře patrná další tvář města. Parky zde doplňují historické lázeňské domy, vily a další architektura připomínající dobu největšího rozkvětu Teplic.
Botanická zahrada Teplice je jedinou botanickou zahradou v Ústeckém kraji. Jako samostatná městská organizace vznikla v roce 2002, samotná zahradnická historie areálu je však mnohem starší.
Dnes zahrada zabírá přibližně tři hektary a uvádí více než osm tisíc druhů rostlin.
Prohlídku skleníků a venkovních expozic je už třeba započítat do celkového programu. Pokud tedy návštěvník spojí Zámeckou zahradu, lázeňskou čtvrť a botanickou zahradu, měl by počítat nejméně s půldenním výletem.
Turistický vláček může část cesty ušetřit
Zajímavou možností zejména pro rodiny s malými dětmi a seniory je turistický vláček Humboldt.
Jeho trasa spojuje náměstí Svobody, Zámecké náměstí, Zámecký park, Šanovský park a botanickou zahradu.
Díky tomu lze například jednu část výletu absolvovat pěšky a zpět se svézt vláčkem.
Provoz je sezonní a jízdní řád se může měnit, proto je před návštěvou nutné ověřit aktuální informace.
Zdatnější turisté mohou pokračovat na Doubravskou horu
Pro zkušenější turisty nemusí cesta končit u botanické zahrady.
Dalším výrazným cílem je Doubravská hora, která se zvedá jihovýchodně od centra Teplic. Na jejím vrcholu se nachází historický areál někdejšího hradu.
Pokud návštěvník spojí Zámeckou zahradu, Šanov, botanickou zahradu a Doubravskou horu, změní se nenáročná městská procházka v podstatně delší turistický výlet s převýšením.
Konkrétní délka závisí na zvolených cestách a místě návratu, proto je vhodné tuto variantu plánovat podle aktuální turistické mapy.
Výhodou je mimořádná pestrost. Během jediného dne lze projít historickým centrem, anglickým parkem, lázeňskou čtvrtí, botanickou zahradou, a nakonec vystoupat nad město.
Zámecké náměstí stojí za samostatnou prohlídku
Před vstupem do zahrady nebo po návratu stojí za to věnovat čas samotnému Zámeckému náměstí.
Vedle zámku se zde nachází děkanský kostel svatého Jana Křtitele, pravoslavný chrám Povýšení svatého Kříže a další historické stavby.
Výraznou dominantou je barokní sloup Nejsvětější Trojice, který připomíná význam Teplic v období baroka.
Pokud je otevřena vyhlídková věž kostela svatého Jana Křtitele, nabízí další možnost, jak se na město podívat z výšky. Aktuální otevírací dobu je vhodné ověřit před návštěvou.
Jak se do Teplic dostat
Vlakem: Teplice mají velmi dobré železniční spojení a hlavní nádraží leží v pěší vzdálenosti od historického a lázeňského centra.
Pro tento výlet je proto vlak velmi praktickou možností.
Po příjezdu lze pokračovat pěšky směrem k centru a Zámeckému náměstí. Automobil pak není potřeba po celý den.
Výhodou je také možnost zakončit výlet v jiné části města a k nádraží se vrátit pěšky nebo městskou hromadnou dopravou.
Před cestou je vhodné ověřit aktuální jízdní řád.
Autobusem: Také autobusové nádraží se nachází nedaleko železniční stanice.
Z této části města lze pokračovat pěšky do lázeňského centra nebo využít městskou hromadnou dopravu.
Při plánování konkrétního dne je vhodné zkontrolovat aktuální autobusové spoje i městské linky.
Automobilem: Motoristé mohou využít oficiální parkovací plochy a parkovací zóny v širším centru Teplic.
Pro tento výlet není nutné hledat místo přímo u vstupu do Zámecké zahrady. Vzdálenosti v centru jsou malé a několik minut chůze navíc lze jednoduše začlenit do trasy.
Režim jednotlivých parkovacích ploch i ceny se mohou měnit, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální informace města.
Kdy do Zámecké zahrady vyrazit
Zámecká zahrada je zajímavá prakticky během celého roku.
Na jaře nabízí mladou zeleň a rozkvétající park, v létě poskytují vzrostlé stromy příjemný stín a lze ji snadno spojit s celodenním poznáváním města.
Velmi atraktivní je podzim, kdy se díky množství listnatých stromů park výrazně zbarví.
Také zimní procházka může mít své kouzlo, zvláště pokud ji návštěvník spojí s muzeem nebo dalšími vnitřními cíli.
U zámku, muzea, botanické zahrady a dalších návštěvnických objektů je vždy vhodné před cestou ověřit aktuální otevírací dobu.
Celkové hodnocení
Zámecká zahrada v Teplicích je ideálním cílem pro turisty, kteří nehledají náročný horský výkon, ale chtějí během několika hodin spojit přírodu, historii, architekturu a lázeňskou atmosféru.
Rodiny s malými dětmi mohou zvolit jen krátkou procházku kolem zámku a rybníků. Rekreační turisté mohou pokračovat přes Šanovský park až do botanické zahrady. Zdatnější návštěvníci mohou přidat Doubravskou horu a vytvořit si celodenní trasu.
Největší předností výletu je jeho pestrost. Na několika kilometrech se zde potkávají stopy středověkého kláštera, renesančního a klasicistního zámku, více než čtyři století dokumentované historie zahrady i lázeňská tradice, která kdysi přiváděla do Teplic hosty z celé Evropy.
Zámecká zahrada přitom není pouze historickou památkou. Stále zůstává živým městským parkem, kde se dá jednoduše zpomalit, obejít rybníky pod starými stromy a rozhodnout se až cestou, zda bude dnešní výlet měřit dva kilometry, nebo zabere celý den.
Zdroje:





