Kotníky a chodidla pomáhají řídit každý krok i udržovat rovnováhu. Jednoduchými cviky lze procvičit jejich pohyblivost, sílu a kontrolu.
Kotník při chůzi nefunguje jako pevný kloub, který má pouze držet tělo nad chodidlem. Při každém kroku se musí pohybovat, přenášet zatížení a spolupracovat se svaly chodidla, bérce i celé dolní končetiny. Drobné korekce v oblasti chodidla a kotníku zároveň pomáhají tělu udržovat stabilitu.
Proto má smysl věnovat pozornost nejen síle lýtek, ale také pohyblivosti kotníku a schopnosti kontrolovat jeho postavení při zatížení. Stabilní kotník totiž neznamená kotník nehybný. Potřebujeme dostatečný rozsah pohybu i schopnost tento pohyb kontrolovat.
Následující sestava kombinuje jednoduché pohyby vsedě a ve stoje. Nepotřebujete balanční podložku ani speciální náčiní. Pro část cviků postačí stabilní židle a pro cvičení ve stoje pevná opora.
Pro koho je cvičení vhodné
Sestava je určena zdravým dospělým, kteří chtějí procvičit pohyblivost kotníků, svaly v oblasti chodidla a bérce a stabilitu při stoji. Může být vhodným doplňkem k chůzi a k balančním cvikům, jako je stoj na jedné noze, tandemový stoj nebo přenášení váhy.
Jiná situace nastává po úrazu. Opatrnost je nutná po nedávném podvrtnutí kotníku, zlomenině nebo operaci, při výrazném otoku, bolesti nebo pocitu, že se kotník při zatížení podlamuje. NHS Inform u lidí s diagnostikovaným problémem kotníku nebo po nedávné operaci doporučuje řídit se pokyny zdravotníka.
Pokud se objeví nová výrazná bolest, rychle vznikající otok nebo není možné končetinu běžně zatížit, není vhodné snažit se problém jednoduše „rozcvičit“. V takové situaci je namístě odborné posouzení.
Začněte pohybem kotníku vsedě
Pro první část použijte stabilní židli. Posaďte se vzpřímeně a chodidla položte na podlahu. Pohyby provádějte pomalu a pouze v příjemném rozsahu.
Není potřeba snažit se kotník dostat do maximální polohy. Smyslem je obnovit nebo udržovat kontrolovaný pohyb a připravit dolní končetinu na cvičení ve stoje.
Pro stojné cviky si následně připravte pevnou kuchyňskou linku, stabilní stůl nebo jinou oporu. Podlaha má být rovná, suchá a neklouzavá.
Jak cvičit krok za krokem
- Přitahujte a propínejte chodidlo
Posaďte se vzpřímeně na židli. Jednu nohu mírně zvedněte nebo ponechte patu opřenou o podlahu.
Pomalu přitáhněte špičku chodidla směrem k sobě. Poté chodidlo pomalu propněte a namiřte špičku od sebe.
Pohyb provádějte plynule a bez švihu. NHS Inform doporučuje tuto mobilizaci provádět pomalu a kontrolovaně a uvádí až deset opakování na každou nohu.
Pro začátek můžete provést pět pomalých opakování a jejich počet postupně zvýšit podle toho, jak pohyb zvládáte.
- Naklánějte chodidlo do stran
Zůstaňte sedět a patu jedné nohy ponechte na podlaze. Špička směřuje vzhůru.
Pomalu nakloňte chodidlo jedním směrem a poté druhým. Pohyb má vycházet z oblasti kotníku a má zůstat v příjemném rozsahu.
Na okamžik se v každé poloze zastavte a vraťte se zpět.
Začněte několika pomalými opakováními na každou stranu a následně nohy vystřídejte.
- Postavte se a zvedejte špičky
Postavte se čelem k pevné kuchyňské lince nebo stabilní židli a podle potřeby se přidržujte. Chodidla mějte přibližně na šířku boků.
Paty ponechte na podlaze a pomalu zvedněte špičky chodidel směrem vzhůru. Není potřeba dosáhnout velkého rozsahu.
Poté špičky kontrolovaně vraťte na podlahu.
Tento pohyb zapojuje svaly na přední straně bérce, které pomáhají zvedat přední část chodidla.
- Přenášejte váhu ke špičkám a k patám
Zůstaňte u pevné opory. Chodidla mějte přibližně na šířku boků a obě ponechte na podlaze.
Pomalu přeneste hmotnost těla mírně dopředu směrem ke špičkám. Paty ale nezvedejte. V této poloze krátce vydržte a vraťte se do středu.
Poté přesuňte hmotnost mírně dozadu směrem k patám. Špičky zůstávají v kontaktu s podlahou.
Pohyb má být malý a pomalý. Fyzioterapeutický materiál York Hospitals doporučuje při této variantě přesouvat váhu směrem ke špičkám a patám a v jednotlivých polohách krátce vydržet.
- Přenášejte váhu ze strany na stranu
Pomalu přesuňte větší část hmotnosti na pravou nohu. Levé chodidlo ponechte na podlaze, ale vnímejte, jak se odlehčuje.
Vraťte se do středu a stejný pohyb proveďte doleva.
Kotník zatížené nohy musí na změnu polohy těla reagovat, zatímco chodidlo zůstává na podlaze.
Začněte přibližně pěti pomalými přeneseními na každou stranu.
- Přidejte stoj na jedné noze s oporou
Tuto variantu zařaďte až tehdy, když předchozí cviky zvládáte bezpečně.
Postavte se vedle pevné opory a přeneste hmotnost na jednu nohu. Druhé chodidlo pomalu zvedněte nad podlahu.
Snažte se udržet pánev přibližně vodorovně a podle potřeby se opory přidržujte. Drobné korekční pohyby stojného kotníku jsou přirozené.
Pro začátek postačí několik sekund. Pokud ztrácíte stabilitu, vraťte druhé chodidlo na podlahu a pokračujte jednodušší variantou.
Stabilita neznamená nehybnost
Při stoji na jedné noze nebo při přenášení váhy si můžete všimnout, že se chodidlo a kotník nepatrně pohybují. To není chyba. Tělo tím průběžně koriguje polohu.
Cílem proto není kotník maximálně zpevnit a zabránit jakémukoli pohybu. Důležitější je schopnost drobné změny polohy kontrolovat a reagovat na změnu zatížení.
Právě spojení pohyblivosti, síly a kontroly umožňuje kotníku plnit jeho úlohu při chůzi a dalších každodenních činnostech.
Jak cviky postupně ztížit
Nejprve zlepšujte kvalitu základních pohybů. U cviků vsedě můžete postupně přidat několik opakování. U stojné části lze mírně zvětšovat rozsah přenášení váhy, pokud stále dokážete pohyb bezpečně kontrolovat.
Při stoji na jedné noze lze podle jistoty postupně snižovat množství opory rukou. American Academy of Orthopaedic Surgeons ve svém programu pro chodidlo a kotník používá rovněž stoj na jedné noze u stabilní opory a doporučuje ruce podle potřeby znovu použít při ztrátě rovnováhy.
Pro základní domácí cvičení není nutná balanční podložka, bosu ani jiný nestabilní povrch. Nejprve má smysl bezpečně zvládnout kontrolu těla na pevné podlaze.
Nejčastější chyby
Častou chybou je snaha dosahovat co největšího rozsahu. Při pohybu kotníku vsedě ani při přenášení váhy není cílem dostat kloub do krajní polohy. Pohyb má být plynulý a příjemný.
Další chybou je příliš rychlé provedení. Zejména při přenášení váhy má být pohyb pomalý, aby bylo možné vnímat změnu zatížení chodidel a kontrolovat stabilitu.
Při stoji na jedné noze není potřeba co nejrychleji odstranit oporu. Pokud ji potřebujete, používejte ji. Bezpečně provedená jednodušší varianta má větší smysl než obtížnější cvik spojený s rizikem pádu.
Pokud cvičení vyvolává novou nebo narůstající bolest, výraznou závrať nebo pocit nestability, cvičení přerušte.
Jak často cvičit
U zdravého člověka lze krátkou sestavu zařadit několikrát týdně nebo její jednodušší části využít jako rozhýbání před chůzí či dalším cvičením.
Pro začátek není potřeba vysoký počet opakování. Několik pomalých pohybů provedených správně je vhodnější než dlouhá série prováděná rychle.
Pokud cvičíte kvůli konkrétnímu problému s kotníkem nebo po úrazu, frekvence a obtížnost už závisí na daném zdravotním stavu. V takovém případě je vhodné řídit se konkrétním rehabilitačním plánem.
Jak cvičení doplnit
Stabilita kotníku souvisí s funkcí celé dolní končetiny. Proto nemá smysl zaměřovat se pouze na kotník a ignorovat sílu stehen, kyčlí nebo celkovou rovnováhu.
Vhodným doplňkem je běžná chůze, stoj na jedné noze, tandemový stoj a kontrolované přenášení váhy. Posilování lýtek pomocí výponů na špičky lze zařadit samostatně, ale není hlavním tématem této sestavy.
Dalším krokem může být nácvik změny směru a otáčení. Při těchto pohybech musí chodidlo, kotník i celá dolní končetina reagovat na změny zatížení v různých směrech.
Závěr
Kotník a chodidlo jsou při chůzi a udržování rovnováhy neustále aktivní. Nestačí proto pouze posilovat lýtka. Důležitá je také pohyblivost kotníku a schopnost kontrolovat jeho postavení při změnách zatížení.
Jednoduché pohyby vsedě, zvedání špiček, pomalé přenášení váhy a později stoj na jedné noze lze provádět bez složitého vybavení. Pevná opora umožňuje náročnost přizpůsobit vlastním schopnostem.
Cílem není kotník co nejvíce zpevnit ani provádět co nejtěžší balanční cviky. Důležitější je postupně rozvíjet pohyblivost, sílu a kontrolu pohybu, které se následně uplatňují při chůzi i dalších každodenních činnostech.
Zdroje:





