Nedostatek spánku a narušený biorytmus výrazně zvyšují riziko obezity. Nová studie ukazuje, že spánek ovlivňuje nejen chuť k jídlu, ale i to, co a kdy jíme.
Moderní společnost čelí neviditelnému, ale zásadnímu nepříteli zdravého metabolismu – chronickému nedostatku spánku a narušenému cirkadiánnímu rytmu. Nová vědecká analýza zveřejněná v prestižním časopise Nature Reviews Endocrinology shrnuje desetiletí výzkumu a upozorňuje na to, že spánek je pro kontrolu tělesné hmotnosti stejně důležitý jako strava a pohyb.
Zatímco donedávna se hlavní příčiny obezity hledaly výhradně v kalorickém nadbytku a sedavém způsobu života, nové výzkumy přinášejí komplexnější pohled. Studie publikovaná v říjnu 2022 pod vedením Jeana-Philippa Chaputa a dalších vědců shrnuje důkazy o tom, že „nedostatek spánku a cirkadiánní rozladění predisponují jedince ke špatnému metabolickému zdraví a podporují přibývání na váze“ (zdroj).
Zatímco „nedostatečný spánek“ je definován jako spánek kratší, než je doporučené množství pro zachování zdraví, „cirkadiánní rozladění“ znamená, že bdění a příjem potravy nastávají ve chvílích, kdy vnitřní biologické hodiny signalizují tělu, že by mělo spát.
Podle výzkumu lidé, kteří trvale spí málo, konzumují denně v průměru o více než 250 kilokalorií více, než vydají, a to přesto, že jejich energetický výdej se při kratším spánku paradoxně mírně zvyšuje (o zhruba 100 kcal denně). Výsledkem je chronická pozitivní energetická bilance a tedy přibývání na váze.
Důvodem přejídání není jen biologický hlad, ale především porucha tzv. kognitivní kontroly a zvýšená citlivost na odměnu. Jinými slovy: lidé s nedostatkem spánku častěji sahají po sladkém, tučném a nezdravém jídle, i když ve skutečnosti nemají větší fyziologický hlad. „Nadměrný příjem potravy v důsledku nedostatku spánku je více spojen s mechanismy odměny než s hormony regulujícími chuť k jídlu,“ uvádí autoři studie.
Kromě délky spánku hraje klíčovou roli i načasování aktivity a stravování. Například lidé pracující na směny, kteří jedí v noci, nebo ti, kteří chodí spát hluboko po půlnoci, konzumují nevhodnější složení jídel a jejich celkový 24hodinový energetický výdej klesá v průměru o 3 %, tedy asi o 55 kcal denně. To se může zdát jako zanedbatelné číslo, ale při dlouhodobém působení jde o významný rozdíl.
Autoři článku připomínají, že miliony lidí po celém světě dnes pravidelně nedosahují potřebné délky a kvality spánku. Mezi hlavní viníky patří nejen pracovní směny, ale i večerní sledování obrazovek, sociální aktivity a stres.
„Současné pracovní režimy, životní styl a technologie často nejsou příznivé pro spánek v časech, kdy ho naše vnitřní biologické hodiny podporují,“ upozorňuje studie. Výsledkem je metabolický stres, který podporuje zánětlivé procesy, snižuje inzulinovou senzitivitu a přispívá k rozvoji metabolického syndromu a cukrovky 2. typu.
Co s tím?
Vědci zdůrazňují, že spánek by měl být považován za základní pilíř zdravého životního stylu, spolu se stravou a pohybem. Doporučují zavedení pravidelného spánkového režimu, omezení světelného znečištění (zejména modrého světla z obrazovek před spaním), a také vhodné načasování jídla – ideálně v souladu s přirozeným biorytmem.
Zdravý spánek není luxus, ale základní biologická potřeba. V éře světelného smogu, nočních směn a nekonečného scrollování se jeho význam stává naléhavějším než kdy dříve.
Původní článek Chaput, J.-P., McHill, A. W., et al. (2022). The role of insufficient sleep and circadian misalignment in obesity. Nature Reviews Endocrinology, 19, 82–97 je dostupný online zde.
Zdroj: nature.com
5 minut
