Priessnitzovy lázně nad Jeseníkem spojují historii vodoléčby, horské prameny a lesní stezky. Výlet lze přizpůsobit rodinám i zkušeným turistům.
Nad Jeseníkem, na jižních svazích Studničního vrchu v nadmořské výšce kolem 620 metrů, leží Priessnitzovy léčebné lázně, jedno z nejvýznamnějších míst evropského lázeňství. Právě zde začal Vincenz Priessnitz v první polovině 19. století rozvíjet moderní vodoléčbu založenou na používání studené vody, pohybu, pobytu na čerstvém vzduchu a úpravě životosprávy.
Dnes jsou lázně nejen léčebným zařízením, ale také atraktivním turistickým cílem. Jejich okolí nabízí historické prameny, vyhlídky, lesní promenády a značené stezky na úbočí Rychlebských hor. Rodiny mohou zůstat v lázeňském areálu a Balneoparku, rekreační turisté se vydat po Stezce Vincenze Priessnitze a zdatnější chodci pokračovat do vyšších poloh Studničního vrchu.
Stezka Vincenze Priessnitze vede mezi horskými prameny
Nejzajímavější pěší trasou je Stezka Vincenze Priessnitze, která začíná u lázeňského informačního centra a prochází lesy nad Jeseníkem. Na přibližně šestikilometrovém okruhu představuje historii lázní, významné prameny a místa spojená s rozvojem vodoléčby. Turisté mohou navštívit například Pražský, Rumunský, Jitřní a Polský pramen, které připomínají mezinárodní věhlas zdejšího lázeňství.
Základní údaje o trase: Délka přibližně 6 kilometrů, převýšení kolem 190 metrů a doba chůze přibližně 2,5 až 3 hodiny. Obtížnost je střední až vyšší kvůli lesnímu terénu a stoupání. Trasa je vhodná pro turisty zvyklé na delší chůzi, pro běžné kočárky však není určena. Nejlepší období představuje jaro až podzim.
K nejzajímavějším zastávkám patří Rumunský pramen, který nechal roku 1890 vybudovat rumunský král Karel I. jako poděkování za uzdravení, a Bezručův pramen, původně věnovaný Priessnitzovi pruskými lázeňskými hosty roku 1846. Další prameny vznikaly především v 19. století z iniciativy pacientů a jejich potomků. Vodu z většiny pramenů je vhodné využívat především zevně; pro pití lázně doporučují Český a Sofiin pramen na Ripperově promenádě, kde je její pitnost kontrolována.
Příjemným začátkem nebo zakončením výletu je Ripperova promenáda, která patří k nejznámějším částem lázeňského areálu. Pod korunami přibližně 260 vzrostlých stromů se otevírají pohledy na Hrubý Jeseník, Zlatohorskou vrchovinu a polské příhraničí. Promenádu doplňují historické pomníky, včetně Českého pomníku se sochou bohyně zdraví Hygie podle návrhu Josefa Václava Myslbeka.
Rodinám s menšími dětmi jsou vhodnější kratší lázeňské trasy. Lví stezka měří přibližně 1,7 kilometru a Bylinková stezka kolem 1,2 kilometru. Obě umožňují nenáročnou procházku v blízkosti lázeňského areálu. Naopak Stezka živé vody, dlouhá 10,3 kilometru s převýšením přibližně 345 metrů, je určena fyzicky zdatnějším návštěvníkům.
Vincenz Priessnitz vytvořil základ moderní vodoléčby
Vincenz Priessnitz se narodil roku 1799 v tehdejším Gräfenberku, dnešních Lázních Jeseník. Pocházel ze zemědělské rodiny a už v mládí začal experimentovat s používáním studené vody při ošetřování poranění. Podle tradičního vyprávění jej k tomu přivedlo pozorování zraněné zvěře a vlastní zkušenost s léčbou vážného úrazu.
Postupně vytvořil systém vodoléčby založený na studených obkladech, zábalech, koupelích, sprchách a pravidelném pohybu. Roku 1822 začal přijímat první pacienty a v následujících letech vybudoval léčebné zařízení, které získalo mezinárodní věhlas. Do Gräfenberku přijížděli hosté z Vídně, Berlína, Paříže, Londýna i dalších evropských měst. Roku 1838 zde pobývalo přibližně 1800 pacientů, což dokládá mimořádný význam tehdejších lázní.
Priessnitz zemřel roku 1851, jeho léčebné postupy se však rozšířily do dalších evropských zemí. Lázně se postupně rozšiřovaly, vznikaly nové léčebné domy, promenády, pomníky a upravené prameny. Z původního venkovského zařízení vyrostlo významné lázeňské středisko, jehož tradice pokračuje dodnes.
Dominantou areálu je monumentální Priessnitzovo sanatorium, postavené podle projektu architekta Leopolda Bauera na počátku 20. století. V okolí stojí další historické léčebné domy a Priessnitzův rodný dům, který připomíná život zakladatele zdejší vodoléčby.
Součástí lázní je také Balneopark Vincenze Priessnitze, otevřený roku 2010. Venkovní vodní zahrada nabízí mělké bazénky, chodníky s proudící studenou vodou, přírodní sprchy a odpočinkové plochy. Navazuje na tradiční vodoléčebné postupy, ale pro osoby s některými zdravotními obtížemi, zejména srdečními a cévními onemocněními, nemusí být intenzivní působení studené vody vhodné bez předchozí konzultace s lékařem.
Okolní příroda, doprava a možnosti delších výletů
Priessnitzovy lázně leží na jižních svazích Studničního vrchu, v krajině rozsáhlých lesů, horských potoků a skalních výchozů. Celá oblast je protkána turistickými cestami různé obtížnosti. Kratší procházky vedou kolem pramenů a promenád, delší trasy stoupají do vyšších poloh Rychlebských hor.
Zajímavou možností je naučná stezka Schroth–Priessnitz, která propojuje jesenické lázně se sedlem Na Pomezí. Měří přibližně čtyři kilometry a má osm informačních zastavení věnovaných Vincenzi Priessnitzovi a Johannu Schrothovi, průkopníkům přírodní léčby v jesenickém regionu. Vede převážně po zpevněném povrchu a je vhodná také pro rodiny s kočárky. Ze sedla lze pokračovat k Jeskyním Na Pomezí, jejichž návštěvu je nutné plánovat podle aktuálního provozu.
Pro samostatný celodenní výlet lze zvolit Zlatý chlum, vrchol vysoký přibližně 891 metrů s historickou kamennou rozhlednou z roku 1899. Z jejího ochozu se otevírají pohledy na Jeseník, Rychlebské hory, Hrubý Jeseník i polské nížiny. Výstup je náročnější než běžné lázeňské procházky a je vhodnější pro turisty s dobrou kondicí.
Priessnitzovy lázně leží přibližně dva kilometry nad centrem Jeseníku. Automobilem lze přijet přímo do lázeňské části města, kde jsou vyhrazená parkoviště, zpravidla s placeným režimem. Veřejnou dopravou je nejpraktičtější vlak do Jeseníku a následně místní autobus do zastávky Jeseník, Lázně, Priessnitz. Pěší cesta z centra je rovněž možná, ale zahrnuje výraznější stoupání.
Nejlepší období pro turistiku představuje jaro až podzim, kdy lze spojit návštěvu pramenů, lesních stezek a Balneoparku. Lázně fungují celoročně a v zimě nabízejí klidnější atmosféru, zasněžené promenády a výhledy na okolní hory. Při výletech do lesa je však nutné počítat se sněhem, námrazou a horší schůdností cest.
Priessnitzovy léčebné lázně představují mimořádné spojení historie, přírody a aktivního odpočinku. Návštěvníci zde mohou poznat místo vzniku moderní vodoléčby, projít historickou promenádu a vydat se k horským pramenům. Rodiny ocení kratší stezky a Balneopark, zkušenější turisté mohou pokračovat do lesů Studničního vrchu nebo na Zlatý chlum. Právě propojení lázeňské tradice s krajinou Rychlebských hor dělá z tohoto místa jeden z nejzajímavějších turistických cílů Jesenicka.
Zdroje:
- Priessnitzovy léčebné lázně – oficiální stránky
- Priessnitzovy léčebné lázně – lázeňské stezky a trasy
- Priessnitzovy léčebné lázně – historie lázní v Jeseníku
- Priessnitzovy léčebné lázně – prameny a pomníky
- Priessnitzovy léčebné lázně – Ripperova promenáda
- Město Jeseník – stezka Schroth–Priessnitz
- Priessnitzovy léčebné lázně – výlet na Zlatý chlum a Rejvíz





