Metaanalýza ukazuje, že časté sledování pornografie u dospívajících posiluje vnímání její reálnosti. Rizika pro sexuální vývoj jsou zásadní.
Pornografie byla vždy součástí lidské kultury, ale nikdy nebyla tak dostupná, rychlá a anonymní jako dnes. Internet přinesl generaci dospívajících nepředstavitelnou zásobu obsahu, který je sice formálně zakázaný, ale fakticky na dosah jediného kliknutí. Výzkumy ukazují, že už děti ve věku dvanácti či třinácti let mají zkušenost s pornografickými videi, a to často opakovaně. V prostředí, kde sexuální výchova ve školách bývá minimální a v rodinách se o sexualitě mluví zdráhavě, se tak pornografie stává hlavním zdrojem informací o intimitě. Jenže informace, které předává, jsou velmi zkreslené.
Na tuto otázku se zaměřila metaanalýza publikovaná v odborném časopise Sexuality & Culture v květnu 2023. Autoři Adam Gunnoo a Christopher Powell shrnuli pět studií s celkovým vzorkem 3 846 mladistvých a analyzovali vztah mezi četností sledování pornografie a vnímáním její reálnosti. Výsledek je alarmující: čím více mladí pornografii sledují, tím více věří, že to, co vidí na obrazovce, odpovídá skutečnému sexuálnímu životu. Korelace r = 0,39 byla vyhodnocena jako středně silná a statisticky významná. Tento efekt přitom není ovlivněn pohlavím – podobně reagují dívky i chlapci.
Problém spočívá v tom, že mainstreamová pornografie neukazuje sex jako intimní, vzájemný a emocionální akt, ale jako scénář založený na mužských fantaziích dominance. Analýzy obsahu ukazují, že naprostá většina nejpopulárnějších videí obsahuje prvky verbální či fyzické agrese, přičemž souhlas partnerky či partnera často zcela chybí. Pokud dospívající přijímají tyto vzorce jako realitu, ukládají se jim do tzv. sexuálních skriptů – kognitivních vzorců, podle nichž později vyhodnocují a prožívají vlastní zkušenosti.
Teorie sexuálních skriptů i model 3AM, který popisuje, jak se mediální obsah ukládá, aktivuje a aplikuje v chování, vysvětlují, proč je tento proces tak silný právě u mladých. Jejich sexuální gramotnost je neúplná a vlastní zkušenosti chybějí, proto nemají dostatek kritických filtrů. Výsledkem může být větší tolerance k sexistickým postojům, větší rizikovost sexuálního chování a dokonce vyšší pravděpodobnost sexuálně agresivního jednání.
Autoři studie připomínají, že podobné trendy ukázaly i starší práce. Děti na amerických základních školách, které sledovaly pornografii častěji, vykazovaly vyšší míru sexistických postojů a dokonce i větší podíl sexuálního obtěžování spolužáků. Vysokoškoláci s vyšší spotřebou pornografie zase častěji přijímali agresivní nebo nevyrovnané role v intimním životě. To vše ukazuje, že pornografie není neutrální, ale aktivně formuje hodnoty a chování.
Metaanalýza přitom přiznává své limity. Zahrnuje jen pět studií, z nichž tři pocházejí z Nizozemska, jedna z Chorvatska a jedna z Vietnamu. Kulturní rozdíly, motivace, konkrétní žánry či platformy nebyly analyzovány. Přesto je to první systematický pokus kvantitativně uchopit vztah mezi vnímáním realismu a sledováním pornografie u mladých lidí. Zjištění jsou natolik konzistentní, že je nelze ignorovat.
Klíčová otázka tedy zní: co s tím? Moralizování a zákazové přístupy selhávají, protože internetová pornografie je příliš snadno dostupná. Mnohem efektivnější cestou je posílení tzv. porn literacy – schopnosti kriticky hodnotit pornografický obsah a rozpoznat jeho odlišnost od reality. Do školní výuky i rodinných rozhovorů by měla patřit otevřená diskuse o tom, co je pornografie, proč existuje a jak zkresluje obraz sexuality. Bez této prevence hrozí, že generace mladých bude vstupovat do partnerských vztahů s falešnými představami, které mohou poškodit jejich intimní život i mezilidské vztahy.
Studie Gunnoa a Powella jasně ukazuje, že čím více dospívající pornografii sledují, tím více ji považují za odraz skutečného světa. V době, kdy je internet plný agresivních a sexistických scénářů, to představuje závažný problém veřejného zdraví. Pokud nechceme, aby se iluze staly realitou, musíme začít o pornografii mluvit otevřeně, kriticky a s vědomím jejího skutečného dopadu.
Zdroj: link.springer.com
5 minut
