Pomalé a pohodlné dýchání může pomoci navodit zklidnění. Vyzkoušejte jednoduchou sestavu bez dlouhého zadržování dechu.
Při stresu nebo rozrušení se často mění také dech. Může se zrychlit, stát se mělčím nebo nepravidelným. Dýchání však patří mezi tělesné funkce, které probíhají automaticky a současně je dokážeme do určité míry vědomě ovlivňovat.
Právě na tom je založeno pomalé dechové cvičení. Jeho cílem není nadechnout se co nejvíce vzduchu ani vydržet co nejdéle bez nádechu. Jde o několik minut klidného, pohodlného dýchání s mírně pomalejším rytmem.
Výzkum ukazuje, že pomalé dechové techniky mohou ovlivňovat některé ukazatele autonomní regulace a mohou pomáhat se subjektivním vnímáním stresu. Není ale vhodné z jednoduchého dechového cvičení dělat léčbu úzkosti, vysokého krevního tlaku, nespavosti nebo jiného onemocnění.
Pro koho je cvičení vhodné
Jednoduchý nácvik mohou vyzkoušet zdraví dospělí, kteří hledají krátkou relaxační techniku například během pracovního dne nebo večer před odpočinkem.
Pokud máte závažnější srdeční či plicní onemocnění, výrazné dechové obtíže nebo vám vědomé řízení dechu pravidelně vyvolává nepříjemné pocity, je vhodné konkrétní techniku konzultovat s lékařem nebo fyzioterapeutem.
Pomalé dýchání není náhradou léčby tělesných ani psychických onemocnění.
Jak cvičit krok za krokem
Posaďte se pohodlně na židli, chodidla položte na podlahu a ramena nechte uvolněná. Cvičit můžete také vleže, pokud vám tato poloha vyhovuje více.
Prvních několik dechů nijak neměňte. Pouze sledujte jejich přirozený rytmus a uvolněte čelist, ramena a oblast krku.
Poté se klidně nadechněte nosem. Nádech nemá být maximální ani násilně hluboký. Následně nechte vzduch plynule odejít a výdech netlačte silou.
Po několika cyklech můžete dech mírně zpomalit. Pokud vám pomáhá počítání, počítejte při nádechu a výdechu v pohodlném rytmu. Číslo ale není cílem – důležité je, aby nevznikal pocit nedostatku vzduchu.
Pokračujte několik minut a potom přestaňte dech vědomě řídit. Nechte tělo opět dýchat automaticky.
Musíme dosáhnout šesti dechů za minutu?
Nemusíme. Ve výzkumu pomalého dýchání se často používají frekvence přibližně kolem šesti dechových cyklů za minutu. Takové tempo souvisí s výraznými změnami některých kardiovaskulárních a autonomních ukazatelů.
Neznamená to však, že šest dechů za minutu představuje správnou dechovou frekvenci pro každého člověka nebo že jí musíme při domácím cvičení dosáhnout.
Pokud je tak pomalý rytmus nepříjemný, dýchejte rychleji. Dech má být pohodlný a nemá vyvolávat potřebu se po skončení jednoho cyklu prudce nadechnout.
Má být výdech delší než nádech?
Delší výdech se často objevuje v relaxačních dechových technikách. Není však nutné jej považovat za podmínku zklidnění.
Randomizovaná studie u zdravých dospělých porovnávala pomalé dýchání s delším výdechem a dýchání se stejně dlouhým nádechem a výdechem. Obě skupiny po pravidelném tréninku vykázaly snížení psychologického stresu, ale mezi oběma dechovými poměry nebyl statisticky významný rozdíl.
Pro základní cvičení proto můžete začít přibližně stejně dlouhým nádechem a výdechem. Pokud je vám mírně delší výdech příjemný, můžete jej použít, ale není potřeba jej násilně prodlužovat.
Jednoduchá tříminutová sestava
První minutu pouze sledujte přirozené dýchání. Uvolněte ramena a nijak rytmus neměňte.
Druhou minutu dech mírně zpomalte. Nádech zůstává pohodlný a výdech plynulý.
Třetí minutu pokračujte v rytmu, který je vám příjemný. Pokud vám vyhovuje o něco delší výdech, můžete jej použít.
Potom přestaňte dech řídit a několik cyklů pouze pozorujte jeho přirozený rytmus.
Tři minuty nejsou léčebná dávka ani minimální čas nutný k účinku. Jde pouze o jednoduchý praktický formát pro nácvik.
Zadržování dechu není potřeba
Pro tuto základní sestavu není nutné mezi nádechem a výdechem vědomě zadržovat dech.
Existují techniky založené na přesných poměrech nádechu, pauzy a výdechu, ale jde o jiné dechové postupy. Pro začátečníka je jednodušší zachovat plynulý rytmus bez dlouhých pauz.
Pokud mezi jednotlivými dechy přirozeně vznikne krátká pauza, není potřeba ji odstraňovat ani prodlužovat.
Nejčastější chyby
Nejčastější chybou je zaměnit pomalé dýchání za maximálně hluboké dýchání. Pomalý dech nemusí být obrovský dech. Příliš hluboké nebo rychlé dýchání může vést k hyperventilaci a způsobit závratě, mravenčení nebo jiné nepříjemné pocity.
Další chybou je přílišná koncentrace na čísla. Pokud se snažíte přesně dosáhnout určitého počtu sekund nebo dechů za minutu, a přitom se necítíte pohodlně, smysl cvičení se ztrácí.
Nezvedejte při každém nádechu ramena a nesnažte se výdech vytlačit silou. Pokud se objeví závrať nebo pocit nedostatku vzduchu, přestaňte dech řídit a vraťte se k normálnímu dýchání.
Co od pomalého dýchání očekávat
Pomalé dýchání se zkoumá v souvislosti s autonomní regulací, srdeční frekvencí, variabilitou srdeční frekvence i psychologickým stresem. Výsledky podporují jeho využití jako jednoduché relaxační techniky, ale účinky závisejí na konkrétním postupu, délce tréninku a sledované skupině.
Novější randomizovaná studie například zjistila, že krátké pomalé dechové techniky před akutním stresovým úkolem zmírnily některé subjektivní a fyziologické stresové reakce, zatímco jiné sledované ukazatele se významně nezměnily. To dobře ukazuje, proč není vhodné připisovat dechovému cvičení univerzální účinky.
Praktický závěr je jednodušší: několik minut pohodlného pomalého dýchání může být jedním ze způsobů zklidnění, nikoli univerzální léčbou.
Kdy cvičení přerušit
Při cvičení se nemáte cítit dušní ani bojovat o další nádech. Pokud se objeví výrazná závrať, bolest či tlak na hrudi, pocit na omdlení nebo jiný neobvyklý problém, cvičení přerušte.
Opakovaná nebo nově vzniklá dušnost není důvodem k dalšímu experimentování s dechovými technikami, ale k odbornému posouzení.
Závěr
Pomalé dýchání nemusí být složité. Pro začátek postačí pohodlná poloha, klidný nádech, plynulý výdech a mírné zpomalení rytmu.
Není nutné dosáhnout přesně šesti dechů za minutu, prodlužovat výdech podle pevného poměru ani zadržovat dech. Pokud je zvolený rytmus nepříjemný, je příliš náročný.
Cílem není překonávat dechové rekordy. Smyslem je několik minut dýchat klidně a bez zbytečného napětí a poté nechat tělo opět převzít automatickou kontrolu dechu.
Zdroje:





