Nová studie v Sexuality & Culture ukazuje, jak tlak na ženské hladké tělo upevňuje nerovnost, objektifikaci a dvojí metr ve společnosti.
Ženské tělo a ideál hladké kůže
V dnešních společnostech je představa, že ženské tělo má být od krku dolů hladké, natolik samozřejmá, že se o ní téměř nediskutuje. Zatímco u mužů je ochlupení považováno za normální, u žen se stalo stigmatem či znakem nedbalosti. Recenzní článek Merve Nur Şahin, publikovaný 6. srpna 2025 v časopise Sexuality & Culture, tento fenomén rozebírá z pohledu sociální psychologie a ukazuje, že nejde o svobodnou volbu, ale o kulturně vynucenou normu. (Şahin, 2025)
Dvojí metr: muži versus ženy
Autorka shrnuje data o rozšířenosti odstraňování chloupků mezi ženami a porovnává postoje k mužskému a ženskému tělu. To, co je u mužů přijímáno jako standard, je u žen interpretováno jako nedostatek hygieny či provokace. Tento dvojí metr žene ženy k pravidelnému holení, depilaci nebo laserovým zákrokům – tedy k časově, finančně i fyzicky náročným rituálům, které se staly běžnou součástí života. (Basow, 1991)
Sociálně-psychologické teorie
Recenze aplikuje tři významné teorie. Teorie zvládání úzkosti ze smrti ukazuje, že úprava těla slouží k potlačení nejistoty. (Pyszczynski, Greenberg & Solomon, 1999) Teorie objektifikace vysvětluje, proč je ženské tělo redukováno na objekt pohledu (Fredrickson & Roberts, 1997). Teorie ambivalentního sexismu odhaluje, že i zdánlivě lichotivé požadavky fungují jako disciplína: kdo nesplní požadavek hladké kůže, riskuje odmítnutí (Glick & Fiske, 1996).
Stigma a zkušenosti žen
Silná část recenze se věnuje zkušenostem samotných žen. Ty, které se rozhodnou chloupky ponechat, čelí stigmatizaci a obviňování z nedostatečné hygieny. Ty, které normu dodržují, se ocitají v nekonečném cyklu péče, kde každé „selhání“ – dorůstající chloupky nebo neúplná depilace – vyvolává okamžité sankce okolí. V obou případech se ukazuje mechanismus objektifikace (Toerien & Wilkinson, 2003).
Kampaně a odpor proti normě
Autorka připomíná, že norma není univerzální ani věčná. Historie ukazuje proměnlivé postoje k ženskému tělu, a i dnes vznikají iniciativy, které ji zpochybňují. Kampaně typu #Januhairy dokazují, že i drobný odpor může odhalit mechanismy tlaku a otevřít cestu k redefinici ženskosti. Nejde o „povinné ochlupení“, ale o právo svobodně se rozhodnout (Fahs, 2014).
Výzva k dalšímu výzkumu
Recenze kritizuje dosavadní akademický nezájem. Přestože téma zasahuje miliardy žen, sociální psychologie mu věnovala jen omezenou pozornost. Autorka proto vyzývá k rozsáhlejšímu výzkumu – od longitudinálních studií přes mediální experimenty až po kulturní srovnání. Tlak na „hladké tělo“ se ukazuje jako mocný nástroj kontroly. Skutečná svoboda ženského těla musí začínat u samotných žen – nikoli u norem, které se tváří jako estetika, ale fungují jako disciplína.
Zdroje:
Şahin, M. N. (2025). Uncovering the Hairlessness Norm: A Review on Women’s Body Hair from a Social-Psychological Perspective. Sexuality & Culture. link.springer.com
Basow, S. A. (1991). The hairless ideal: Women and their body hair. Psychology of Women Quarterly, 15(1), 83–96. DOI: 10.1037/0022-3514.60.3.362
Fredrickson, B. L., & Roberts, T. A. (1997). Objectification theory: Toward understanding women’s lived experiences and mental health risks. Psychology of Women Quarterly, 21(2), 173–206. DOI: 10.1111/j.1471-6402.1997.tb00108.x
Glick, P., & Fiske, S. T. (1996). The ambivalent sexism inventory: Differentiating hostile and benevolent sexism. Journal of Personality and Social Psychology, 70(3), 491–512. DOI: 10.1037/0022-3514.70.3.491
Pyszczynski, T., Greenberg, J., & Solomon, S. (1999). A dual-process model of defense against conscious and unconscious death-related thoughts: An extension of terror management theory. Psychological Review, 106(4), 835–845. DOI: 10.1037/0033-295X.106.4.835
Toerien, M., & Wilkinson, S. (2003). Gender and body hair: Constructing the feminine woman. Women’s Studies International Forum, 26(4), 333–344. DOI: 10.1080/0958923032000155070
Fahs, B. (2014). Perilous femininity? Gender and body hair norms. Journal of Sex Research, 51(7), 784–796. DOI: 10.1080/00224499.2012.713197
5 minut
