První data u amerických teenagerů ukazují nízkou, ale reálnou prevalenci kratomu. Jaká jsou rizika, limity a co znamená regulace v ČR?
Co říká reprezentativní průzkum mezi teenagery
Nejpevnějším populačním zdrojem je analýza NSDUH 2019 na vzorku 13 397 adolescentů (12–17 let). Zjistila doživotní prevalenci 0,44 % a roční 0,27 %. Kratom se silně váže na další rizikové chování: kouření cigaret (aOR 2,60) a užívání konopí (aOR 2,48). Jde o první „baseline“ pro sledování trendů u mládeže, nikoli o důkaz epidemie. (NSDUH 2019)
Jak tato čísla číst kriticky
NSDUH jsou průřezově samovyplňovaná data: nepoznáme dávku, typ produktu ani čistotu, a kauzalitu neodvodíme. Navíc jde o první rok, kdy se kratom v dotazníku objevil – část respondentů jej mohla zaměnit s jiným botanickým „shotem“. Přesto je signál jasný: kratom pronikl do prostředí školáků a typicky se objevuje spolu s dalšími látkami, což komplikuje prevenci i klinický obraz.
Co hlásí toxikologická centra u adolescentů
Analýza NPDS 2011–2017 eviduje 1 807 expozic, z toho 7,6 % u věku 13–19 let; nárůst z 13 případů (2011) na 682 (2017). U kratom-only expozic u 13–19letých se objevily tachykardie (20 %), záchvaty (11,3 %), ospalost (18,8 %), nauzea a zvracení (18,8–20 %); cca 13 % bylo hospitalizováno. Je však nutné zdůraznit, že NPDS je pasivní hlášení – nárůst může odrážet i vyšší povědomí a ochotu hlásit. (Studie: Clinical Toxicology – Post et al., 2019)
Když „přírodní“ skončí na urgentu: Konkrétní případy
Extrémní dávky mohou být život ohrožující. U 15leté dívky po požití 45× 500 mg kapslí (≈225 g) se rozvinula tachykardie, prodloužení QTc (474 ms), tremor a zvracení; po monitoraci a korekci iontů symptomy ustoupily (Case Reports in Psychiatry 2020). V roce 2024 byl popsán případ dospívajícího sportovce, který po kombinaci kratomu s kofeinem utrpěl fibrilaci komor a kolaps; jiná příčina nebyla nalezena (EHJ – Case Reports). Oba případy jsou vzácné, ale ukazují arytmogenní potenciál vysokých dávek a kombinací.
Mechanismy: Proč se u mladých setkáváme s „opioidními“ i stimulantními projevy
Pediatrický přehled (JPPT 2025) shrnuje, že kratom vyvolává směs opioidních (ospalost, zvracení) a stimulantních symptomů (agitovanost, záchvaty, tachykardie, hypertenze). Popisuje i blokádu IKr s možností prodloužení QTc (analogicky k loperamidu či methadonu) a upozorňuje na riziko kontaminace těžkými kovy. FDA testy 2018–2022 ukázaly u části produktů koncentrace olova až >2 µg/g, což by u dětí mohlo překročit tolerovatelný denní příjem už při nižších dávkách.
Co naznačují studie expozice v adolescenci o mozku a učení
Preklinické práce ukazují, že adolescentní expozice může zanechat dlouhodobé kognitivně-behaviorální deficity. V dospělosti přetrvávaly poruchy referenční paměti a sociální interakce a měnily se mozkové metabolitové profily (arachidonát, taurín/hypotaurín, pantothenát/CoA, tryptofan; kandidátní biomarker N-isovalerylglycin). (Viz Neuroscience Letters 2023 – PubMed 36997094 a Frontiers in Pharmacology 2022). Přenos na člověka není přímý, ale směr rizika je konzistentní.
Praktický dopad pro školy, rodiče a pediatry
Z populačního pohledu je prevalence nízká, ale nerovná nule a koncentruje se u mladistvých s polysubstance (tabák, konopí, stimulační „shoty“). Pro školy to znamená cílenou sekundární prevenci: práce s žáky, kteří experimentují se stimulanty/kofeinem, a edukaci o extraktech s vysokým obsahem alkaloidů. Rodiče by měli vědět, že „bylinné shoty“ nejsou bez rizika; při kolapsu, palpitacích, záchvatech či QTc změnách myslet i na kratom. Klinicky u dospívajících pečlivě zvažovat EKG/QTc, ionty, možnost kontaminace a spolusubstancí.
Limity evidence a co sledovat dál
U mládeže dominují kazuistiky a pasivní hlášení. Reprezentativní NSDUH přináší sice robustní, ale jednorázovou baseline a bez farmakologických detailů. Potřebujeme prospektivní studie (dávky, typy produktů, EKG efekty), validované screeningové otázky do školních prohlídek a regulační rámec pro koncentráty a marketing zacílený na mládež. Do té doby je racionální držet se opatrnosti: nebagatelizovat ani nezveličovat, pracovat s rizikovými „kombinacemi“.
Situace v ČR: Legislativa, užívání a mezery ve výzkumu
V České republice byl kratom dlouho v legální „šedé zóně“ — nebyl klasifikován jako návyková látka dle zákona č. 167/1998 Sb., ani jako doplněk stravy či léčivo, což umožňovalo volný prodej přes e-shopy, specializované obchody i automaty. K 3. září 2025 vláda zařadila kratom a jeho extrakty na nový seznam psychomodulačních látek, což znamená regulovaný prodej, zákaz pro osoby <18 let a očekávaný licencovaný dohled nad distribucí.
České studie zatím ukazují, že většina uživatelů jsou dospělí či vysokoškoláci, ale menší podíl tvoří i mladiství. Výzkum z roku 2022 (1 367 respondentů) zjistil průměrný věk prvního užití 20,9 let; mezi 15–17letými byly zkušenosti méně časté, ale přítomné. Publikace v Pediatrie pro praxi upozorňuje, že akutní intoxikace jsou spíše výjimečné, avšak riziko závislosti a chronického užívání je podceňováno. Chybí rozsáhlé epidemiologické studie školáků, laboratorní rozbory produktů i prospektivní klinická data. Prevence a informovanost rodičů, škol a pediatrů tak v ČR stále zaostává za reálnou dostupností kratomu.
Zdroje:
Reprezentativní prevalence (NSDUH 2019)
Toxikologická centra (NPDS 2011–2017): Clinical Toxicology
Pediatrický přehled (mechanismy, QTc, kovy): J Pediatr Pharmacol Ther 2025
Kazuistika 15leté dívky (225 g, QTc 474 ms): Case Reports in Psychiatry 2020
Fibrilace komor u dospívajícího sportovce (kratom + kofein):
Adolescentní expozice a mozek (preklinika): Neuroscience Letters 2023; Frontiers in Pharmacology 2022
4 minuty
