Analýza v NEJM Evidence 2024 potvrzuje: kuřáci žijí v průměru o 12–13 let kratší život. Přestat se vyplatí i po padesátce, riziko úmrtí výrazně klesá.
Kouření bylo dlouhá desetiletí symbolem svobody a stylu, dnes je však synonymem pro nemoc a předčasnou smrt. Nejnovější práce publikovaná v NEJM Evidence (2024) přináší detailní čísla o tom, kolik života stojí cigareta své uživatele. Analýza vychází z kohortových dat téměř 1,5 milionu osob z USA, Velké Británie, Kanady a Norska sledovaných po dobu cca 15 let. Ukazuje, že kuřáci ve věku 40–79 let měli ve srovnání s nikdy nekuřáky o 12 let kratší život v případě žen a o 13 let v případě mužů.
Studie sledovala statisíce osob po několik desetiletí a porovnávala jejich mortalitu podle kouřového statusu. Efekt byl konzistentní napříč pohlavím i socioekonomickými vrstvami. Kuřáci nejen umírali dříve, ale zároveň trpěli vyšší nemocností a delším obdobím života poznamenaným chronickými chorobami, zejména kardiovaskulárními onemocněními, rakovinou a chronickou obstrukční plicní nemocí—což podtrhuje, že nejde jen o ztracené roky života, ale i o roky s omezenou kvalitou života.
Zásadní zjištění spočívá v účinku odvykání: ti, kteří přestali kouřit, měli významně nižší riziko úmrtí než ti, kdo pokračovali. Pokud kuřáci skončili před 40. rokem života, dokázali si zachránit až 10 let života, zejména pokud odvykali dlouhodobě (>10 let). I ti, kteří přestali později, zaznamenali značné zlepšení—např. přestat na méně než 3 roky vedlo k významnému snížení nadměrného rizika úmrtí (u žen o 95 %, u mužů o 90 %).
Z vědeckého hlediska je významná metodika použitá k odhadu délky života. Autoři využili detailní populační modely, které kombinují data z mortality, morbidity a rizikových faktorů, přičemž upravovali výsledky například podle věku, vzdělání, konzumace alkoholu či obezity. To umožňuje kvantifikovat nejen rozdíl v délce života, ale i „zdravé roky“ strávené bez těžkého onemocnění.
Kritici sice upozorňují, že kohorty nemusí reflektovat všechny změny v tabákových produktech (např. zahřívaný tabák či e-cigarety), ale to nemění hlavní závěr: spalovaný tabák jednoznačně zabíjí a zkracuje život (a kvalitu života) signifikantně.
Politické důsledky jsou jasné. Chce‑li společnost prodloužit život svých občanů a snížit zátěž na zdravotnictví, cílené snižování prevalence kouření je jedna z nejefektivnějších intervencí („nejlepší investice do zdraví“). Každé procento snížení počtu kuřáků znamená tisíce zachráněných životních let a miliardové úspory.
Kriticky je však třeba dodat, že odhad „12–13 let ztraceného života“ je průměrný a skrývá velkou variabilitu. U těžkých kuřáků, kteří začali velmi mladí, je ztráta větší, zatímco u příležitostných kuřáků může být menší. Na celospolečenské úrovni ale i tak platí: cigareta je jedna z největších preventabilních příčin ztráty let života.
Závěr studie je tvrdý, ale jasný. Každá vykouřená cigareta znamená nejen dávku nikotinu, ale i úbytek z délky a kvality života. Odvykání se ukazuje jako mocný nástroj, který dokáže vrátit značnou část ztracených životních let zpět, pokud se člověk rozhodne přestat. Společnost má povinnost vytvořit prostředí, kde přestat není jen na síle jedince, ale opírá se o systém podpory, prevenci i regulaci.
Zdroj: evidence.nejm.org
5 minut
