Jizerské hory lákají rašeliništi, rozhlednami a horskými osadami. Z Bedřichova či Jizerky lze vyrazit na krátkou procházku i delší túru.
Jizerské hory patří k nejpřístupnějším českým pohořím. Na relativně malém území nabízejí rozsáhlé lesy, horská rašeliniště, žulové skály, přehrady, staré sklářské osady i množství rozhleden. Chráněná krajinná oblast Jizerské hory má rozlohu 374 kilometrů čtverečních a sahá od podhůří ve výšce kolem 317 metrů až po Smrk s 1124 metry, nejvyšší vrchol české části pohoří.
Pro první návštěvu je velmi praktickým výchozím bodem Bedřichov, odkud vedou pohodlné horské cesty k Nové Louce, Kristiánovu, Čihadlům i přehradě na Černé Nise. Úplně jinou atmosféru nabízí horská osada Jizerka s Bukovcem a rozsáhlými rašeliništi. Rodiny tak mohou zvolit několikakilometrovou procházku, zatímco zkušenější turisté mají k dispozici celodenní trasy přes centrální část hor nebo výstup na Smrk.
Z Bedřichova za skláři, přehradou a rašeliništi
Pro běžný jednodenní výlet doporučujeme vyrazit z Bedřichova přes Novou Louku a Kristiánov. Přesná délka závisí na zvolené variantě návratu; kratší cesta k Nové Louce a zpět je vhodná i pro rodiny, delší okruh přes Kristiánov už vyžaduje několik hodin chůze. Většina hlavních cest je široká a profil centrální části hor není extrémní, přesto je nutné počítat s horským počasím a místy nezpevněným povrchem.
Kristiánov připomíná sklářskou historii Jizerských hor. Osada vznikla v roce 1775 a byla spojena s významným sklářským rodem Riedelů. Z někdejší sklárny a dalších budov se dochovalo jen málo, ale v Liščí boudě dnes funguje expozice Muzea skla a bižuterie věnovaná životu zdejších sklářů. Nedaleko leží Nová Louka s bývalým panským sídlem a odtud lze pokračovat také směrem k rašeliništi Na Čihadle.
Právě rašeliniště patří k nejcennějším částem Jizerských hor. Vysoko položené pláně zadržují obrovské množství vody a vytvářejí prostředí pro vzácné rostliny a živočichy. K nejvýznamnějším chráněným lokalitám patří Rašeliniště Jizerky a Rašeliniště Jizery, zatímco Čihadla umožňují návštěvníkům poznat podobný typ krajiny z turistické cesty. V chráněných územích je důležité neopouštět zpřístupněné trasy a nevstupovat do citlivých rašelinných ploch.
S vodou souvisí také charakteristické jizerskohorské přehrady. Po ničivých povodních byly na počátku 20. století vybudovány například nádrže Bedřichov, Fojtka, Mšeno a Rudolfov, roku 1915 byla dokončena také Souš. Přehrada na Bílé Desné se o rok později tragicky protrhla. Největší jizerskohorskou vodní nádrží je naopak mnohem mladší Josefův Důl, dokončený v roce 1982 jako významný zdroj pitné vody. U vodárenských nádrží je nutné respektovat ochranný režim a zákaz koupání.
Jizerka, rozhledny a Smrk nabízejí další varianty
Druhým mimořádným výchozím místem je Jizerka, horská osada s rozptýlenými chalupami obklopená lesy, loukami a rašeliništi. Nad ní se zvedá čedičový Bukovec vysoký 1005 metrů, jehož okolí patří botanicky k nejcennějším částem chráněné krajinné oblasti. Nedaleké Rašeliniště Jizerky chrání komplex vrchovišť, podmáčených smrčin a dalších vzácných společenstev.
Jizerské hory jsou známé také množstvím rozhleden. Pro rodinný výlet je snadno dostupná Královka nad Bedřichovem, zatímco dalšími tradičními cíli jsou například Slovanka nebo Bramberk. Rozhledny lze dobře kombinovat s kratšími pěšími trasami a jsou vhodnou alternativou pro návštěvníky, kteří nechtějí absolvovat dlouhou horskou túru.
Nejnáročnějším cílem této základní nabídky je Smrk, 1124 metrů nad mořem, nejvyšší hora české části Jizerských hor. Na vrcholu stojí rozhledna s výhledy na českou i polskou část pohoří, Frýdlantsko a za dobrého počasí také Krkonoše. Výstup lze podniknout například z Bílého Potoka, Lázní Libverda nebo Nového Města pod Smrkem, ve všech případech je však třeba počítat s výrazně větším převýšením než při procházkách z Bedřichova. Smrk je proto vhodnější jako samostatný celodenní výlet.
Rodinám s malými dětmi doporučujeme kratší cesty v okolí Bedřichova, Nové Louky nebo Jizerky. Některé široké zpevněné komunikace lze zvládnout i s terénním kočárkem, celé Jizerské hory však samozřejmě bezbariérové nejsou. Po dešti bývají přírodní cesty podmáčené a počasí se na horských pláních může rychle změnit.
Jak se do Jizerských hor dostat a kdy vyrazit
Pro západní část hor je hlavním výchozím bodem Bedřichov, dobře dostupný z Liberce a Jablonce nad Nisou. Automobilisté mohou využít místní parkoviště, jejich kapacita se však během pěkných víkendů rychle zaplňuje. Veřejnou dopravou je praktické autobusové spojení z Liberce a Jablonce. Železnice vede především do údolí pod horami; vhodnými výchozími místy jsou například Josefův Důl, Hejnice, Bílý Potok, Tanvald nebo Desná. Pro výlet na Jizerku lze využít autobusovou dopravu nebo přijet automobilem na vyhrazená parkoviště.
Jizerské hory jsou turistickým cílem po celý rok. Pro pěší turistiku je nejpříjemnější období od pozdního jara do podzimu, kdy lze dobře kombinovat horské osady, rozhledny, přehrady a rašeliniště. V zimě se velká část cest mění v běžkařské tratě Jizerské magistrály, a pěší návštěvníci proto musejí respektovat upravené lyžařské stopy.
Pro první návštěvu je nejlepší začít v Bedřichově nebo na Jizerce. Právě zde lze bez extrémní fyzické náročnosti poznat to nejtypičtější – horské lesy, sklářskou historii, rašeliniště, vodní nádrže a otevřené pláně. Zkušenější turisté pak mohou přidat Smrk nebo delší hřebenové trasy. Jizerské hory tak nabízejí neobvykle široký výběr výletů od krátké rodinné procházky až po celodenní horskou túru.
Zdroje:





