Zřícenina Košťálova láká středověkou historií a dalekými výhledy. Z Třebenic vede na čedičový vrchol krátká, ale místy strmá turistická cesta.
Nad Třebenicemi na Litoměřicku se zvedá výrazný čedičový vrch Košťál, jehož skalnaté temeno ve výšce přibližně 481 metrů nad mořem korunují pozůstatky středověkého hradu Košťálov. Zřícenina patří k nejpůsobivějším vyhlídkovým místům Českého středohoří. Z vrcholu lze přehlédnout Hazmburk, Lovoš, Milešovku, Říp i další charakteristické kopce severních Čech.
Přestože Košťál není vysokou horou, výstup vyžaduje určitou kondici. Vrchol vystupuje prudce nad okolní krajinu a závěrečná část cesty vede kamenitým svahem. Pro rodiny se staršími dětmi představuje zajímavý půldenní výlet, zdatnější turisté mohou pokračovat k dalším středověkým hradům Českého středohoří.
Z Třebenic na Košťálov a za dalekými výhledy
Nejvhodnějším výchozím bodem jsou Třebenice, odkud lze ke zřícenině vystoupat po značených turistických cestách. Podle zvolené varianty je třeba počítat přibližně se třemi kilometry chůze na vrchol a s překonáním více než 200 výškových metrů. Cesta nejprve prochází otevřenou krajinou, později stoupá lesem ke skalnatému temeni. Poslední úsek je strmý a po dešti může být kluzký.
Základní údaje o trase: Délka přibližně 6 km tam a zpět, doba chůze 2 až 2,5 hodiny se zastávkami, střední obtížnost. Výchozím i cílovým bodem jsou Třebenice. Výlet je vhodný pro děti zvyklé na turistiku, nikoli pro kočárky. Nejlepší období představuje jaro až podzim.
Kratší přístup nabízí Sutom, odkud lze podle zvolené cesty dojít ke hradu přibližně za 30 až 45 minut. Také tato varianta však zahrnuje závěrečné stoupání. Na vrcholu je nutná zvýšená opatrnost, protože zřícenina stojí na úzkém skalnatém temeni s příkrými svahy. Hrad je volně přístupný, ale nemá občerstvení, toalety ani zdroj pitné vody.
Středověký hrad připomíná Kaplíře ze Sulevic
Košťálov vznikl pravděpodobně ve 14. století, přesnou dobu založení ani jeho stavitele však neznáme. První písemná zmínka pochází z roku 1372 a je spojena s příhodou zaznamenanou kronikářem Benešem Krabicí z Veitmile. Podle jeho vyprávění zasáhl hradní věž blesk, pronikl do velké síně a purkrabímu Alešovi mladšímu ze Slavětína a jeho manželce ožehl dlouhé špičky tehdy módních střevíců. Oba údajně vyvázli bez vážnější újmy.
Hrad byl ve středověku spojen se šlechtickými rody Zajíců z Hazmburka a Kaplířů ze Sulevic, kteří patřili k významným držitelům panství v Českém středohoří. Podle historických zpráv Košťálov roku 1422 neúspěšně obléhali husité, okolnosti této události však nejsou zcela spolehlivě doloženy. Výhodná poloha na čedičovém vrcholu poskytovala hradu přirozenou ochranu a umožňovala kontrolovat okolní krajinu.
Hlavní stavbou hradu byl mohutný obdélný obytný palác chráněný opevněním. Pod ním leželo další nádvoří s obytnými a hospodářskými budovami. V průběhu 16. století přestal Košťálov vyhovovat nárokům renesanční šlechty. Majitelé si vybudovali pohodlnější sídla pod kopcem a hrad postupně opustili. Na počátku 17. století byl již uváděn jako pustý.
Dodnes se dochovaly především vysoké zdi paláce a části opevnění, které vytvářejí charakteristickou siluetu viditelnou z širokého okolí. Romantická poloha přitahovala také umělce. Košťálov zachytil ve svých kresbách Karel Hynek Mácha a později se stal námětem tvorby malíře Emila Filly.
Přírodní rezervace, další hrady a doprava
Košťálov není zajímavý pouze svou historií. Vrch je součástí přírodní rezervace chránící cenná stepní, skalní a lesní společenstva. Na osluněných čedičových svazích rostou teplomilné rostliny a lokalita je významná také pro vzácné druhy hmyzu. Při výstupu je proto důležité držet se přístupových cest, nepoškozovat vegetaci ani historické zdivo a nevstupovat na nestabilní části zříceniny.
Zdatnější turisté mohou návštěvu Košťálova spojit s dalšími památkami. Přes Sutom lze pokračovat do Vlastislavi, kde stojí zřícenina hradu Skalka a barokní zámek. Dalším cílem je Oltářík, nazývaný také Hrádek, který se vypíná na samostatném skalnatém vrcholu. Spojení těchto míst představuje delší celodenní túru kopcovitou krajinou Českého středohoří.
Do Třebenic lze přijet automobilem, autobusem nebo vlakem po regionální železnici známé jako Švestková dráha. Automobil je vhodné ponechat na povoleném parkovacím místě ve městě a pokračovat pěšky. Při cestě veřejnou dopravou je nutné ověřit aktuální jízdní řád, zejména o víkendech. Návštěvu lze doplnit také prohlídkou Muzea českého granátu, které připomíná tradiční zpracování tohoto drahokamu v okolí Třebenic.
Nejlepší období pro výstup je jaro a podzim, kdy bývají příjemné teploty a dobrá dohlednost. V létě mohou být otevřené svahy velmi horké, zatímco v zimě hrozí námraza na kamenitých cestách. Za suchého počasí je Košťálov vhodným cílem pro rekreační turisty i rodiny se staršími dětmi.
Největší předností Košťálova je spojení středověké zříceniny, výrazného čedičového vrcholu a širokého rozhledu na České středohoří. Krátký výstup z Třebenic nebo Sutomi nabízí půldenní výlet, zatímco pokračování ke Skalce a Oltáříku umožňuje poznat další část krajiny středověkých hradů severních Čech.
Zdroje:





