Frýdštejn láká středověkou zříceninou, skalními světničkami a výhledy na Maloskalsko. Výlet lze spojit s romantickým Pantheonem.
Nad údolím Jizery nedaleko Malé Skály se na pískovcových skalách vypíná hrad Frýdštejn, jedna z nejvýraznějších středověkých zřícenin Českého ráje. Jeho charakteristická válcová věž, místnosti vytesané do skály a úzká schodiště připomínají dobu, kdy stavitelé dokázali využít téměř každý metr členitého terénu. Z hradního areálu se otevírají výhledy na Maloskalsko, okolní lesy a severní část Českého ráje.
Frýdštejn je vhodný pro krátký rodinný výlet i delší turistické putování. Nejjednodušší přístup vede ze stejnojmenné obce, odkud je to ke hradu jen několik set metrů. Atraktivnější variantou je však cesta z Malé Skály přes skalní hrad Vranov–Pantheon, která propojuje dvě historické památky, skalní vyhlídky a lesnatý Vranovský hřeben.
Z Malé Skály přes Pantheon na Frýdštejn
Pro delší výlet doporučujeme začít v Malé Skále, která leží v údolí Jizery mezi Turnovem a Železným Brodem. Od železniční stanice nebo centra obce lze pokračovat přes řeku a po červené turistické značce vystoupat ke skalnímu hradu Vranov, známému jako Pantheon. Odtud vede přibližně tříkilometrová hřebenová cesta k Frýdštejnu.
Základní údaje o trase: Z Malé Skály na Frýdštejn je třeba počítat přibližně se čtyřmi kilometry chůze podle výchozího místa. Při návratu stejnou cestou měří výlet kolem osmi kilometrů a zabere tři až čtyři hodiny včetně zastávek. Obtížnost je střední, protože trasa zahrnuje stoupání, schody a kamenité úseky. Je vhodná pro rodiny se staršími dětmi, nikoli pro kočárky.
První zastávkou je Vranov–Pantheon, rozsáhlý skalní hradní areál nad Jizerou. Středověká pevnost vznikla na úzkém pískovcovém hřebeni a v 19. století ji podnikatel František Zachariáš Römisch proměnil v romantický památník významných osobností. Vznikly zde vyhlídky, pomníky, nápisy a další drobné stavby. Pantheon tak spojuje středověkou historii s romantickou krajinářskou tvorbou.
Z Pantheonu pokračuje červená značka lesnatým hřebenem k Frýdštejnu. Cesta místy vede mezi skalami a kořeny stromů, ale nabízí také průhledy do údolí Jizery. Samotný hrad se objeví až v závěru, kdy nad pískovcovými skalami vystoupí jeho mohutná válcová věž.
Rodinám s menšími dětmi nebo návštěvníkům, kteří nechtějí absolvovat celý hřebenový přechod, doporučujeme začít přímo v obci Frýdštejn. Od parkovacích možností v obci lze ke zřícenině dojít během krátké procházky. Samotný hradní areál však obsahuje schody, úzké průchody a nerovný skalní povrch.
Středověký hrad připomíná husitské války
Přesná doba založení Frýdštejna není známa. Hrad pravděpodobně vznikl ve druhé polovině 14. století a jeho počátky bývají spojovány s rodem Bibrštejnů. První písemná zmínka pochází z roku 1385, kdy je v církevních pramenech uváděn Bohuněk zvaný Puklice z Frýdštejna.
Na počátku 15. století získal panství Bohuš z Kováně, který byl katolíkem a odpůrcem husitského hnutí. V srpnu 1432 proto hrad obléhalo husitské vojsko vedené Otou z Lozy a Janem Čapkem ze Sán. Bohuš nakonec uzavřel dohodu, že proti husitům nebude podnikat nepřátelské akce, a později přešel ke kališníkům. Hrad tak obléhání přečkal bez dobytí.
Frýdštejn vyniká neobvyklým spojením zděných staveb a místností vytesaných přímo do pískovce. Jeho nejvýraznější částí je válcová věž vysoká přibližně 15 metrů, s průměrem devět metrů a zdivem silným kolem dvou metrů. Původní vstup se nacházel v prvním patře, přibližně šest až sedm metrů nad nádvořím, což výrazně zvyšovalo obranyschopnost hradu.
Vedle věže se dochovaly části obytných a obranných staveb i několik skalních světniček. Zvláštní pozornost si zaslouží místnost jižně od hlavní věže, kde vytesaný oltář a výklenek naznačují využití jako hradní kaple. Letopočet 1691 dokládá, že tento prostor mohl sloužit svému účelu ještě dlouho po opuštění hradu.
Frýdštejn ztrácel význam v průběhu 16. století a na jeho konci byl již pustý. Roku 1892 koupil zříceninu od Rohanů turnovský okrašlovací spolek, který nechal zajistit dochované zdivo a zpřístupnil hrad turistům. Dnes je památka majetkem obce Frýdštejn, která zajišťuje její údržbu a postupné opravy.
Romantická podoba zříceniny přitahovala také spisovatele a filmaře. Frýdštejn se objevuje v tvorbě Karolíny Světlé a stal se jedním z míst natáčení známé pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci.
Okolní příroda, návštěvní doba a doprava
Frýdštejn leží v krajině pískovcových skal, hlubokých údolí a lesnatých hřebenů severní části Českého ráje. Nejzajímavější je spojení s Vranovským hřebenem a Pantheonem, ale turisté mohou pokračovat také k rozhledně Kopanina nebo do skalní oblasti Drábovna. Delší výlet tak umožňuje poznat několik odlišných podob Maloskalska během jediného dne.
Hrad je v sezoně od 1. května do 31. října otevřen od úterý do neděle mezi 10. a 17. hodinou. V pondělí je běžně zavřeno. Mimo sezonu lze po předchozí dohodě sjednat skupinovou prohlídku pro nejméně 30 osob. Vstupné činí 70 korun pro dospělé, 50 korun pro studenty a seniory a 30 korun pro děti do 15 let. Děti mladší šesti let mají vstup zdarma.
Na prohlídku je vhodné vyhradit přibližně 30 až 60 minut. Návštěvníci mohou vystoupat na věž, projít skalní prostory a prohlédnout si pozůstatky opevnění. Kvůli úzkým schodištím a místy exponovanému terénu není hrad vhodný pro kočárky ani osoby s výrazně omezenou pohyblivostí.
Automobilem je nejjednodušší přijet do obce Frýdštejn a využít povolené parkování ve středu obce. Pro delší pěší trasu je praktičtější Malá Skála, kam lze přijet vlakem na trati mezi Turnovem a Železným Brodem. Regionální autobusy obsluhují také okolní obce, před víkendovým výletem je však vhodné ověřit aktuální spojení.
Nejlepší období pro návštěvu představuje jaro až podzim, kdy je hrad otevřen a lesní cesty bývají dobře schůdné. Po dešti mohou být pískovcové schody a skalní úseky kluzké. V hlavní letní sezoně je vhodné vyrazit dopoledne, protože Frýdštejn i Pantheon patří k oblíbeným turistickým cílům Českého ráje.
Frýdštejn nabízí mimořádně zajímavé spojení středověké historie a přírody. Krátký výstup z obce umožňuje poznat skalní hrad s charakteristickou věží, zatímco cesta z Malé Skály přes Pantheon vytváří pestrý půldenní až celodenní výlet. Právě spojení dvou hradních areálů, skalních vyhlídek a údolí Jizery patří k nejkrásnějším turistickým trasám Maloskalska.
Zdroje:





