Hepatitidy D a E patří k méně známým typům žloutenky. Přesto dokážou vážně poškodit játra, zejména u těhotných žen a lidí s hepatitidou B.
Veřejnost obvykle zná žloutenku typu A, B nebo C, ale jen málokdo tuší, že existují i další dvě formy – hepatitida D a E. Tyto viry se vyskytují méně často, přesto představují reálné nebezpečí. Nejsou jen exotickou zajímavostí, ale hrozbou pro konkrétní skupiny lidí, především pro ty, kteří trpí chronickým onemocněním jater, mají oslabenou imunitu nebo cestují do oblastí s vyšším výskytem infekce. Rodina hepatitid je tak mnohem pestřejší a složitější, než si většina lidí uvědomuje.
Hepatitida D, označovaná také jako delta virus, je mezi viry zcela unikátní. Sama o sobě se nedokáže množit – potřebuje k tomu přítomnost viru hepatitidy B. Pokud se do těla člověka, který má hepatitidu B, dostane i virus D, může dojít k prudkému zhoršení zdravotního stavu. Tento stav se nazývá koinfekce nebo superinfekce a často vede k rychlému rozvoji cirhózy či akutnímu selhání jater.
Virus hepatitidy D se přenáší stejnými cestami jako virus B – především kontaktem s infikovanou krví nebo tělními tekutinami. Rizikovými faktory jsou sdílení injekčního náčiní, nechráněný pohlavní styk, neodborné tetování či kontakt s nesterilními zdravotními nástroji. V České republice je tato infekce stále vzácná, ale podle údajů Světové zdravotnické organizace se s ní celosvětově potýká přibližně 12 milionů lidí, zejména ve Střední Asii, Středomoří a subsaharské Africe. Riziko v tuzemsku hrozí hlavně lidem s neléčenou nebo chronickou hepatitidou B, případně osobám, které se nakazily při cestování.
Dobrou zprávou je, že proti hepatitidě D není nutné samostatné očkování. Ochranu poskytuje vakcína proti hepatitidě B, protože virus D bez „pomoci“ B nemůže přežít ani se množit. Právě proto lékaři dlouhodobě doporučují očkování proti hepatitidě B, které chrání i před tímto méně známým, ale velmi nebezpečným virem.
Zcela jiný příběh představuje hepatitida E. Dlouho byla spojována s rozvojovými zeměmi, kde se přenáší především kontaminovanou vodou. V posledních letech se však stále častěji objevuje i v Evropě, včetně České republiky. Virus hepatitidy E se šíří fekálně-orální cestou, podobně jako hepatitida A, ale v našich podmínkách má často jiný původ – souvisí s konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa, především vepřového a zvěřiny. Hygienici zaznamenali několik případů nákazy spojených s domácí porážkou nebo s výrobky z jater, které nebyly dostatečně propečené.
Podle Národního zdravotnického informačního portálu probíhá hepatitida E u většiny pacientů mírně. Projevuje se únavou, zvýšenou teplotou a žloutenkou, podobně jako u typu A. Inkubační doba bývá přibližně šest týdnů a většina nemocných se uzdraví bez trvalých následků. Nebezpečná je však pro těhotné ženy, u nichž může infekce způsobit těžké poškození jater, selhání organismu nebo úmrtí plodu. Rizikovou skupinou jsou i pacienti po transplantaci, lidé s oslabenou imunitou a osoby s chronickým onemocněním jater.
Ačkoli v některých asijských zemích existuje vakcína proti hepatitidě E, v Evropě zatím není běžně dostupná. Ochrana tak spočívá především v prevenci. Klíčová je dostatečná tepelná úprava masa, zejména jater, a pečlivá hygiena při manipulaci se surovinami. Při cestování do rizikových oblastí je vhodné pít jen bezpečnou balenou vodu a vyhýbat se nápojům s ledem z neověřených zdrojů.
Diagnostika hepatitidy E se provádí pomocí krevních testů, které odhalí protilátky proti viru. Léčba bývá symptomatická – zaměřuje se na úlevu od potíží, klidový režim a podporu jaterních funkcí. U lidí s oslabenou imunitou může být nutná antivirová léčba nebo úprava imunosupresiv.
Z pohledu veřejného zdraví připomínají hepatitidy D a E, že viry nezmizely, pouze se proměňují a přizpůsobují. Globalizace, cestování a změny ve stravovacích zvyklostech vytvářejí nové cesty, kterými se mohou šířit i onemocnění dříve považovaná za exotická. To, že jsou v Česku zatím vzácná, neznamená, že je lze podceňovat. Prevence zůstává nejúčinnější obranou – zahrnuje hygienu, bezpečné zdravotní a kosmetické služby, rozumné stravování a informovanost o rizicích.
V době, kdy svět čelí množství nových virových hrozeb, může žloutenka působit jako stará známá nemoc. Ale právě proto, že ji dobře známe, máme možnost jí předcházet. Hepatitidy D a E sice nestojí v popředí veřejné debaty, přesto ukazují, jak snadno se může narušit rovnováha mezi zdravím a infekcí. A stejně jako u ostatních typů hepatitid platí, že nejúčinnější léčbou je ta, kterou vůbec nepotřebujeme – prevence.
Zdroje:
5 minut
