Na rozdíl od žloutenky typu A zůstávají hepatitidy B a C v těle roky. Často bez příznaků, ale s následky, které mohou skončit cirhózou nebo rakovinou jater.
Když se řekne žloutenka, většina lidí si vybaví krátkodobé onemocnění, po kterém se člověk zotaví a na vše zapomene. Existují však i typy hepatitid, které v těle zůstávají tiše přítomné celé roky a postupně poškozují játra, aniž by si toho nakažený všiml. Právě hepatitidy B a C představují toto skryté nebezpečí. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“, protože se často projeví až tehdy, když je poškození jater nevratné.
V České republice žije podle odhadů přibližně sto padesát tisíc lidí s virovou hepatitidou B nebo C, ale většina o své infekci neví. Virus se tak může dál šířit, často bez úmyslu nakaženého. Oba typy hepatitid se přenášejí především krví a tělními tekutinami, nikoli běžným dotykem či jídlem, jak je tomu u hepatitidy A. Rizikovým faktorem je sdílení jehel, používání nesterilních nástrojů při tetování, piercingu nebo manikúře, ale také nechráněný pohlavní styk. K infekci může dojít i ve zdravotnickém zařízení, pokud nejsou správně dodrženy sterilizační postupy. U hepatitidy B je běžný také přenos z matky na dítě během porodu.
Virus hepatitidy B (HBV) patří mezi velmi odolné a nakažlivé. Stačí mikroskopické množství infikované krve či tělní tekutiny. Inkubační doba se pohybuje od jednoho do šesti měsíců. U části nakažených se infekce neprojeví, jiní mohou pociťovat únavu, bolesti kloubů, nechutenství nebo zvýšenou teplotu. U některých se objeví klasické příznaky žloutenky, tedy žluté zbarvení kůže a očí, tmavá moč a světlá stolice. Většina dospělých se s infekcí vypořádá sama, ale přibližně deset procent nemocných si virus nese dál. V těchto případech přechází infekce do chronické formy, při které virus pomalu a trvale ničí jaterní tkáň. Dlouhodobě zvýšené hodnoty jaterních enzymů ukazují na zánět, který může po letech vést až k cirhóze nebo rakovině jater.
Na rozdíl od jiných typů existuje proti hepatitidě B účinná prevence v podobě očkování. V České republice je povinné pro všechny děti narozené po roce 2001 a díky tomu se přenos mezi mladšími generacemi téměř vytratil. Lidé narození dříve však často očkovaní nejsou. Lékaři proto doporučují vakcinaci i dospělým, zejména těm, kteří pracují ve zdravotnictví, sociálních službách nebo přicházejí do styku s biologickým materiálem. Očkování probíhá ve třech dávkách a poskytuje dlouhodobou imunitu.
Zcela jiná situace panuje u hepatitidy C (HCV), proti níž dosud neexistuje vakcína. Prevence tak závisí výhradně na odpovědném chování. Virus se přenáší téměř výhradně krví, tedy především sdílením injekčního náčiní, neodborným tetováním, kontaminovanými nástroji nebo transfuzí krve podanou před rokem 1992, kdy testování ještě nebylo povinné. Záludnost hepatitidy C spočívá v tom, že u většiny nakažených probíhá bez příznaků. Mnoho lidí se o infekci dozví až po letech, když se projeví vážné poškození jater.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) způsobuje hepatitida C ročně přibližně 300 tisíc úmrtí. Přesto je prognóza mnohem lepší než dříve. Moderní antivirotika dokážou virus z těla odstranit během několika týdnů a úspěšnost léčby přesahuje devadesát procent. Terapie nevyžaduje hospitalizaci a má jen málo vedlejších účinků. Klíčem je ale včasná diagnóza. V České republice se testování provádí u rizikových skupin, ale o test lze požádat i u praktického lékaře. Stačí jednoduchý krevní test na přítomnost protilátek.
Lékaři apelují, aby se lidé testování neobávali, zejména pokud v minulosti podstoupili tetování, chirurgický zákrok nebo mohli přijít do kontaktu s krví jiné osoby. Každý nově odhalený případ znamená nejen záchranu života, ale také přerušení dalšího šíření infekce. WHO si stanovila cíl eliminovat virové hepatitidy jako veřejně zdravotní hrozbu do roku 2030 a testování je jedním z hlavních kroků k jeho naplnění.
Hepatitidy B a C se liší v původu i možnostech léčby, spojuje je však tichý průběh a dlouhodobé následky. Nejlepší ochranou je informovanost a odpovědné chování. Používání sterilních pomůcek, očkování proti hepatitidě B a testování na hepatitidu C patří mezi jednoduché, ale účinné kroky, které může podniknout každý.
Játra pracují nepřetržitě a bez nároku na pozornost. Když se však poškodí, bývá často pozdě. Proto má smysl věnovat těmto infekcím pozornost dříve, než se projeví. Stejně jako u jiných nemocí i zde platí, že prevence je mnohem jednodušší než samotná léčba.
Zdroje:
5 minut
