V Česku rychle přibývá nakažených hepatitidou A. Zjišťujeme, jak se virus šíří, proč se stal znovu hrozbou a jak se před ním účinně chránit.
Ještě nedávno se zdálo, že žloutenka typu A patří minulosti. Lékaři ji vídali hlavně v učebnicích a hygienici pouze u několika cestovatelů, kteří se vrátili z exotických zemí. Letos se však situace změnila. Virus hepatitidy A, známý jako nemoc špinavých rukou, se začal rychle šířit napříč republikou a nejvíce zasáhl Prahu. Podle údajů Státního zdravotního ústavu počet nakažených v hlavním městě překročil osm set a evidována jsou i úmrtí. Jde o největší vlnu této nemoci od devadesátých let.
Přenos viru je velmi snadný a často probíhá nenápadně. Virus se šíří fekálně orální cestou, tedy kontaktem s nečistýma rukama, kontaminovaným jídlem nebo vodou. Je mimořádně odolný a na površích dokáže přežívat i několik týdnů. Riziko přenosu vzniká při přípravě pokrmů bez tepelné úpravy, ale také na místech, kde se lidé často dotýkají stejných předmětů, například v restauracích, školách, dopravě nebo domácnostech. Odborníci upozorňují, že k nákaze může dojít i v běžné situaci, třeba po cestě z města, při používání mobilního telefonu nebo při manipulaci s potravinami bez umytí rukou.
Inkubační doba hepatitidy A, tedy čas mezi nákazou a projevy nemoci, bývá dlouhá. Obvykle trvá kolem třiceti dnů, někdy i déle než šest týdnů. Po tuto dobu může být člověk infekční, aniž by o tom věděl. První příznaky připomínají běžnou virózu. Objevuje se únava, nechutenství, zvýšená teplota, bolesti svalů a hlavy či nevolnost. Až později se přidává zežloutnutí kůže a očního bělma, tmavá moč a světlá stolice. Jde o typické známky poškození jater a poruchy zpracování bilirubinu.
U dětí má nemoc většinou mírný průběh a mohou být pouze přenašeči bez viditelných potíží. U dospělých však bývá průběh častěji těžší, doprovázen výraznou únavou a pomalou rekonvalescencí. Játra se zotavují pozvolna a nemocní potřebují klid, lehkou dietu a několik týdnů bez fyzické námahy. Vzácně může dojít i k závažnému průběhu s rizikem selhání jater, což hrozí především starším lidem a pacientům s již poškozenými játry.
Epidemiologové upozorňují, že hlavní příčinou šíření je nízká proočkovanost populace. Vzhledem k tomu, že hepatitida A byla v minulosti v České republice vzácná, většina lidí nemá vytvořené protilátky. Generace narozené po roce 1980 se s virem obvykle nikdy nesetkaly a očkování se do povinného kalendáře nezařazuje. Virus se tak snadno šíří v prostředí bez imunity. Hygienici z Prahy popisují přenos v rámci rodin, na pracovištích, ve školních jídelnách i v kavárnách, kde se sdílí kuchyňky nebo nádobí.
Podle odborníků je nejúčinnější prevencí kombinace pečlivé hygieny a očkování. Základem je pravidelné mytí rukou teplou vodou a mýdlem, a to především po použití toalety, před jídlem a po návratu z veřejných prostor. Důležité je také vyhýbat se konzumaci neomytého ovoce a zeleniny, neuvařených jídel nebo ledu z neověřené vody. K ochraně přispívá i správné skladování potravin a čistota kuchyňských ploch, kde se jídlo připravuje.
Očkování proti hepatitidě A představuje spolehlivou formu ochrany a je dostupné pro děti i dospělé. Podle doporučení Státního zdravotního ústavu se aplikují dvě dávky vakcíny s odstupem několika měsíců, které vytvářejí dlouhodobou imunitu. Vakcína je bezpečná a vhodná nejen pro cestovatele, ale i pro všechny, kdo přicházejí do častého kontaktu s lidmi, například pracovníky ve školství, gastronomii či zdravotnictví. Přestože není plně hrazena z veřejného pojištění, řada pojišťoven na ni poskytuje finanční příspěvek. Očkování tak může ochránit jednotlivce i celé komunity.
Léčba hepatitidy A je podpůrná a zaměřuje se na regeneraci organismu. Protože jde o virovou infekci, antibiotika zde nepomáhají. Důležitý je klid na lůžku, dostatek tekutin, lehká strava s omezením tuků a úplné vynechání alkoholu. Játra mají schopnost regenerace, ale potřebují čas a šetrný režim. Po prodělání nemoci si tělo obvykle vytvoří dlouhodobou imunitu.
Z veřejného hlediska je současná epidemie varováním, jak rychle se může běžná infekce změnit v rozsáhlý problém. Stačí několik týdnů nepozornosti, podcenění hygieny a nedostatek informací. Ukazuje se, že prevence není jen zdravotnické heslo, ale každodenní návyk. Pečlivé mytí rukou, bezpečné zacházení s potravinami a využití očkování patří k nejjednodušším způsobům, jak ochránit sebe i ostatní.
Žloutenka typu A sice obvykle nezanechává trvalé následky, ale může výrazně narušit chod domácností, škol i pracovišť. Každá epidemie stojí čas, peníze a lidské zdraví. Návrat k základním hygienickým návykům a odpovědnému přístupu je proto nejrozumnější cestou. Nákaza nemusí čekat za hranicemi. Může začít i doma, na klávese, na hračce nebo na ruce, kterou jsme si zapomněli umýt.
Zdroje:
5 minut
