Hrudní koš se při nádechu rozšiřuje i do stran. Jednoduché cvičení pomůže vnímat pohyb dolních žeber a dýchat klidně bez napětí.
Při nádechu se nepohybuje pouze břicho nebo přední část hrudníku. Bránice se stahuje a klesá, současně se mění poloha žeber a hrudní koš se rozšiřuje. U dolní části hrudníku lze tento pohyb dobře vnímat také do stran.
Právě na něj se zaměří následující jednoduché cvičení. Nejde o zvláštní druh dýchání ani o snahu dostat vzduch „do žeber“. Vzduch stále proudí do plic. Ruce položené na dolní část hrudního koše pouze pomáhají lépe vnímat jeho přirozený pohyb.
Pro koho je cvičení vhodné
Cvičení mohou vyzkoušet zdraví dospělí, kteří chtějí lépe vnímat svůj dech a pohyb hrudního koše. Přirozeně navazuje na brániční dýchání, kterému jsme se věnovali v předchozím článku.
Pokud máte nově vzniklou nebo výraznou dušnost, bolest na hrudi, závažnější plicní či srdeční onemocnění nebo se zotavujete po operaci hrudníku, obecný návod nenahrazuje doporučení lékaře či fyzioterapeuta.
Jak cvičit krok za krokem
Posaďte se pohodlně na pevnou židli. Chodidla položte na podlahu, trup držte přirozeně vzpřímený a ramena nechte uvolněná. Cvičení lze provádět také vleže, pokud je vám tato poloha příjemnější.
Obě ruce položte po stranách spodní části hrudního koše. Několikrát normálně dýchejte a zatím se nesnažte dech měnit. Vnímejte, zda se při nádechu prostor pod rukama mírně rozšiřuje a při výdechu opět vrací.
Poté se pomalu a pohodlně nadechněte nosem. Představte si, že se dolní část hrudníku pod vašimi dlaněmi jemně rozšiřuje do stran. Ruce slouží pouze jako hmatová kontrola – do žeber netlačte a nesnažte se proti dlaním vytvářet velkou sílu.
Ramena a oblast krku udržujte uvolněné. Pokud při nádechu ramena výrazně stoupají směrem k uším, zkuste nádech zmenšit. Cílem není nadechnout se co nejvíce, ale dýchat klidně a bez zbytečného napětí.
Poté nechte vzduch plynule odejít a vnímejte, jak se hrudní koš pod rukama vrací. Výdech není potřeba násilně prodlužovat ani vytlačovat. Pro začátek postačí přibližně pět až deset klidných dechových cyklů.
Co znamená „dýchat do stran“
Výraz „dýchání do stran hrudníku“ je praktická pomůcka, nikoli doslovný anatomický popis. Vzduch nevstupuje do žeber ani do bočních částí trupu, ale do plic.
Při nádechu se však dolní hrudní koš může rozšiřovat laterálně, tedy do stran. Na tomto pohybu se podílí mechanika žeber, mezižeberních svalů i práce bránice.
Současně se přirozeně pohybuje také břišní stěna a další části hrudníku. Není proto cílem izolovat boční pohyb žeber a ostatní pohyb zastavit.
Nejčastější chyby
Nejčastější chybou je snaha nadechnout se co nejhlouběji. Větší nádech není automaticky kvalitnější. Při základním dechovém nácviku má být dech jemný a pohodlný.
Další chybou je výrazné zvedání ramen a napínání svalů krku. Pokud se to děje, nádech zmenšete a horní část těla uvolněte.
Ruce na žebrech nemají hrudník mechanicky roztahovat. Slouží především k tomu, abyste pohyb lépe cítili. Není potřeba ani zadržovat dech nebo násilně prodlužovat výdech.
Pokud se vám začne točit hlava, cvičení přerušte a vraťte se k normálnímu dýchání. Závratě mohou vzniknout například při příliš hlubokém nebo rychlém dýchání.
Musí se obě strany pohybovat stejně?
Při domácím cvičení není vhodné posuzovat zdraví podle toho, zda pod oběma rukama cítíte naprosto stejný pohyb. Vjem může ovlivnit poloha rukou, držení těla i způsob, jakým pohyb sledujete.
Výraznou nově vzniklou asymetrii spojenou s bolestí, dušností nebo jinými obtížemi však není vhodné napravovat pouze dechovým cvičením. Taková situace patří k odbornému posouzení.
Jak dlouho cvičit
Pro začátek postačí pět až deset klidných dechů. Není nutné provádět dlouhé série. Důležitější je zachovat přirozený rytmus, uvolněná ramena a příjemný rozsah nádechu.
Krátký nácvik lze později zařadit například po delším sezení nebo před jednoduchým pohybovým cvičením.
Pokud se začnete na dech příliš soustředit, máte potřebu stále zvětšovat nádechy nebo cítíte nepohodlí, vraťte se k normálnímu spontánnímu dýchání.
Jak navazuje na brániční dýchání
Brániční dýchání a vnímání bočního pohybu dolních žeber nejsou dva oddělené ani protichůdné způsoby dýchání. Při nádechu pracuje bránice a současně se mění tvar hrudního koše.
Pohyb břišní stěny i dolních žeber jsou součástmi jednoho dechového mechanismu. Není proto potřeba rozhodovat, zda máme dýchat „do břicha“, nebo „do žeber“.
Smyslem obou cvičení je lépe vnímat přirozený dechový pohyb a omezit zbytečné napětí, nikoli vytvořit umělý způsob dýchání.
Závěr
Dolní část hrudního koše se při nádechu přirozeně rozšiřuje také do stran. Položení rukou na dolní žebra umožňuje tento pohyb jednodušeji vnímat.
Není potřeba dýchat co nejhlouběji ani žebra násilně roztahovat. Nádech má zůstat klidný, ramena uvolněná a výdech plynulý.
Cílem není vytvořit nový „správný“ způsob dýchání, ale lépe vnímat přirozenou práci hrudního koše a bránice bez zbytečného napětí.
Zdroje:





