Žloutenka není jen nemoc z exotiky. V Česku počet nakažených roste a viry napadající játra se šíří i při běžných situacích, které zažíváme každý den.
Zapomenutý virus, který se vrací
Ještě před několika lety se o žloutence mluvilo spíše jako o problému rozvojových zemí. Poslední měsíce ale ukazují, že tato nemoc má znovu blízko i k nám. V České republice, zejména v Praze a okolí, výrazně vzrostl počet případů hepatitidy A – takzvané „nemoci špinavých rukou“ (zdroj: SZÚ). Zároveň přibývá i chronických onemocnění jater způsobených viry hepatitidy B a C, které se šíří krví nebo tělními tekutinami.
Pojem žloutenka přitom sám o sobě neoznačuje nemoc, ale příznak – zežloutnutí kůže a očního bělma způsobené hromaděním bilirubinu, produktu rozpadu červených krvinek. Když játra nepracují správně, tento pigment se nedokáže vylučovat a hromadí se v těle. Co ale všechno se pod tímto názvem skutečně skrývá?
Pět typů virů, pět různých příběhů
Žloutenku mohou vyvolat různé typy virů. Každý z nich má svůj vlastní způsob přenosu, průběh i následky.
- Hepatitida A – přenáší se kontaminovanou vodou, potravinami nebo dotykem s infikovanými předměty. Šíří se hlavně tam, kde je horší hygiena nebo velká koncentrace lidí, například ve školách, restauracích či při cestování.
- Hepatitida B – virus se přenáší krví a tělními tekutinami, často pohlavním stykem, sdílením jehel nebo z matky na dítě při porodu. Je vysoce nakažlivý, ale existuje proti němu účinné očkování.
- Hepatitida C – šíří se převážně krví, například při sdílení injekčního náčiní, neodborném tetování nebo lékařských zákrocích bez dostatečné sterilizace. Často probíhá bez příznaků, ale může přejít do cirhózy nebo rakoviny jater.
- Hepatitida D – zvláštní virus, který se může rozmnožovat pouze u člověka, který už je nakažen hepatitidou B.
- Hepatitida E – přenáší se podobně jako typ A, tedy fekálně-orální cestou, a bývá častější v oblastech s nedostatkem pitné vody.
Jednotlivé typy si podrobně rozebereme v dalších dílech této série. Už teď je však důležité vědět, že žloutenka není jediná nemoc, ale skupina infekcí s jedním cílem – poškodit játra.
Jak se žloutenka přenáší v běžném životě
Infekce se nemusí týkat jen cestovatelů nebo lidí z rizikových skupin. Nakažení může vzniknout i v každodenních situacích. Stačí neomyté ovoce, rychlé jídlo z okénka, sdílená klika nebo mobilní telefon, který denně projde desítkami rukou.
Právě tyto cesty přenosu potvrzuje i Národní zdravotnický informační portál (NZIP), podle kterého se hepatitida A šíří velmi snadno i v rodinách a na pracovištích. Viry hepatitidy B a C se naopak přenášejí hlavně krví nebo tělními tekutinami, takže rizikem mohou být neodborné kosmetické zákroky, piercingy nebo drobná poranění při sportu.
Jak poznat příznaky
V počátku se žloutenka může podobat obyčejné viróze – objevuje se únava, nechutenství, zvýšená teplota nebo bolesti svalů. Teprve později přichází typické projevy: tmavá moč, světlá stolice a zežloutnutí kůže i očního bělma.
Někteří lidé však nemoc prodělají zcela bez příznaků, a přesto virus dál šíří. Lékaři proto doporučují testování při každém podezření, po kontaktu s nakaženým nebo při neobvyklé únavě trvající déle než týden. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je právě včasná diagnóza klíčem k uzdravení a omezení dalšího šíření.
Dá se žloutence předejít?
Dobrá zpráva je, že většině forem lze předejít. Proti hepatitidě A i B existuje účinné očkování, které poskytuje dlouhodobou ochranu. Doporučuje se dětem, cestovatelům i lidem pracujícím s veřejností.
Očkování proti typu A se podává ve dvou dávkách, proti typu B obvykle ve třech. Chrání nejen jednotlivce, ale i celé rodiny a kolektivy.
Vedle očkování hraje zásadní roli i základní hygiena – pravidelné mytí rukou, bezpečné zacházení s potravinami, opatrnost při práci s ostrými předměty a důsledná sterilita při tetování, piercingu nebo lékařských výkonech.
Závěr: Návrat základní hygieny
Žloutenka je tichým varováním, že i v době moderní medicíny mohou staré chyby ohrozit celé komunity. Myjme si ruce, přemýšlejme o tom, co si přinášíme domů, a využívejme dostupné možnosti prevence.
Očkování, informovanost a ohleduplnost k ostatním zůstávají nejúčinnější obranou proti nemocem, které se mohou vracet právě tehdy, když na ně přestaneme myslet.
V příštím díle této série se zaměříme na hepatitidu A – nemoc, která se znovu šíří i v českých městech, a vysvětlíme, proč ji odborníci znovu označují za hrozbu veřejného zdraví.
Zdroje: