Nedaleko Cínovce se dochoval vodní příkop z 15. století, který zásoboval krušnohorské doly. Výlet nabízí také působivý vodopád Tiefenbach.
Jen několik kilometrů za českými hranicemi, mezi Cínovcem a saským Altenbergem, se nachází pozoruhodná technická památka. Vodní příkop Aschergraben, vybudovaný v letech 1452 až 1458, přiváděl po více než pět století vodu k hornickým provozům altenberského revíru. Dodnes se dochoval jako funkční vodní dílo a podél jeho koryta vede turistická cesta.
S historickým vodním systémem souvisí také vodopád Tiefenbach mezi Altenbergem a Geisingem. Voda zde překonává přibližně dvacetimetrový viditelný stupeň a pokračuje podzemní částí, takže celkové převýšení dosahuje asi 40 metrů. Na rozdíl od samotného příkopu nejde o středověkou stavbu. Dnešní podoba vodopádu vznikla při úpravách krajiny souvisejících s těžbou cínu ve 20. století.
Podél historického příkopu k vodopádu Tiefenbach
Nejvhodnějším výchozím bodem pro poznávání Aschergrabenu je Cínovec nebo sousední saský Zinnwald. Příkop začíná v oblasti hraničních lesů u přírodní památky Cínovecký hřbet a pokračuje přes Zinnwald směrem k Altenbergu. Jeho koryto sleduje mírný sklon horského terénu a místy jej doprovází lesní cesta, která je součástí přeshraniční hornické naučné stezky.
Základní údaje o výletu: Historický příkop měří přibližně 7,4 kilometru. Na delší pěší trasu je vhodné vyhradit tři až čtyři hodiny podle zvoleného nástupu a způsobu návratu. Obtížnost je lehká až střední, především kvůli délce, nerovnému lesnímu povrchu a místy blátivým úsekům. Celá trasa není vhodná pro kočárky. Pro kratší procházku lze zvolit jen část naučné stezky poblíž Cínovce.
Samotný vodopád Tiefenbach leží u silnice mezi Geisingem a Altenbergem. Při příjezdu z Geisingu směrem na Altenberg se v pravotočivé zatáčce nachází malé bezplatné parkoviště. Na protější straně silnice začíná pěší cesta, která vede lesem k vyhlídkové plošině. Přístup zahrnuje schody a krátké stoupání.
Z vyhlídky lze sledovat vodu padající přibližně 15 až 20 metrů do skalního prostoru, odkud pokračuje podzemním kanálem. Turistická cesta umožňuje dojít také k horní části vodopádu. Průtok se mění podle srážek a v zimě zde mohou vznikat působivé ledové útvary. Kvůli strmému terénu a kluzkým kamenům je však nutná opatrnost.
Na samostatnou návštěvu vodopádu postačí přibližně 30 až 60 minut. Spojení s procházkou podél Aschergrabenu nebo návštěvou hornického muzea v Altenbergu vytváří zajímavý půldenní až celodenní výlet.
Vodní dílo z 15. století pohánělo krušnohorské hornictví
Aschergraben vznikl v letech 1452 až 1458 jako nejstarší báňský vodní příkop altenberského revíru. Jeho hlavním úkolem bylo přivádět vodu z horských lesů a rašelinišť k vodním kolům a zařízením používaným při úpravě cínové rudy.
Stavitelé využili vodní zdroje v oblasti dnešního Cínoveckého hřbetu a vytvořili přibližně 7,4 kilometru dlouhé koryto, které vedlo přes Zinnwald do Altenbergu. Jeho sklon se pohyboval mezi 0,3 a 0,6 procenta, což umožňovalo plynulé proudění vody samospádem. Přesné vedení příkopu v horském terénu představuje mimořádný doklad tehdejšího zeměměřického a stavebního umění.
S historií díla je spojen také Hans Münzer, významný těžař pocházející z Krupky. V 15. století získal panství Lauenstein a následně příkop prodal altenberským těžařům. Vodní zařízení se stalo důležitou součástí hornického hospodářství a pomáhalo pohánět stroje v době, kdy nebyla k dispozici elektřina ani moderní průmyslové motory.
V následujících stoletích vznikaly v okolí Altenbergu další příkopy a vodní nádrže, které postupně vytvořily rozsáhlou hornickou vodohospodářskou soustavu. Aschergraben sloužil svému původnímu účelu více než 500 let, až do ukončení těžby cínu v roce 1991.
Historický význam příkopu potvrzuje jeho zařazení mezi památky Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří, zapsaného roku 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO. Dodnes představuje jednu z nejlépe dochovaných ukázek raného hornického vodního stavitelství v Krušných horách.
Vodopád vznikl při přeměně hornické krajiny
Zajímavostí výletu je skutečnost, že vodopád Tiefenbach je uměle vytvořený. Jeho vznik souvisí s rozsáhlými úpravami krajiny při těžbě a zpracování cínové rudy v Altenbergu.
V padesátých letech 20. století byla mezi Altenbergem a Geisingem vybudována rozsáhlá halda pro ukládání hlušiny a odpadů z úpravy rudy. V údolí Tiefenbachu vznikla přibližně šedesát metrů vysoká hráz, kvůli níž bylo nutné změnit vedení původních vodních toků i silničního spojení.
Významnou událostí byla havárie odkaliště v říjnu 1966. Po poškození odvodňovacího potrubí uniklo přibližně 200 tisíc metrů krychlových kalu, který zasáhl město Geising. Následná zabezpečovací opatření zahrnovala převedení vody z potoků Tiefenbach a Schwarzwasser do obvodového příkopu kolem haldy. Spolu s vodou z Aschergrabenu pak proudí do prostoru dnešního vodopádu.
Voda zde padá přes upravený skalní stupeň a pokračuje podzemním kanálem do původního koryta. Viditelná část vodopádu dosahuje přibližně 15 až 20 metrů, zatímco celkové převýšení vodního systému činí kolem 40 metrů.
V letech 1998 až 1999 byla k vodopádu vybudována turistická cesta s vyhlídkovou plošinou. Později přibyly obnovené schody, zábradlí a odpočinková místa. Dnes patří vodopád k zajímavým turistickým cílům saského Krušnohoří.
Doprava a parkování: Z české strany je nejjednodušší příjezd přes Dubí a Cínovec do Altenbergu. K vodopádu se pokračuje po silnici směrem na Geising. Malé parkoviště se nachází přímo u přístupové cesty. Veřejnou dopravou lze využít spojení do Altenbergu a následně pokračovat pěšky, případně místními spoji. Před cestou je vhodné ověřit aktuální jízdní řády.
Nejvhodnější období pro návštěvu představuje jaro až podzim, kdy bývají lesní cesty dobře schůdné. Po vydatnějších deštích je vodopád působivější, ale zároveň mohou být schody a kameny kluzké. V zimě lákají ledové útvary, které však vyžadují zvýšenou opatrnost.
Aschergraben a vodopád Tiefenbach představují neobvyklé spojení přírody a technické historie Krušných hor. Středověký vodní příkop připomíná důmyslné hospodaření s vodou, zatímco vodopád ukazuje, jak těžba proměnila okolní krajinu. Výlet tak nabízí nejen příjemnou procházku lesy, ale také poznání více než pěti století hornické historie.
Zdroje:
- Montanregion Krušné hory – vodní příkop Aschergraben
- Město Dubí – vodní příkop Aschergraben a přístupové možnosti
- Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří – historie příkopu Aschergraben
- Turistický region východní Krušnohoří – vodopád Tiefenbach
- Město Altenberg – historie vodopádu a havárie odkaliště v roce 1966, strana 26
- Průvodce přírodou východního Krušnohoří – vodopád Tiefenbach
- Technická univerzita Chemnitz – turistická trasa podél Aschergrabenu





