Sirotčí hrádek a Stolová hora nabízejí jeden z nejkrásnějších výletů na Pálavě. Trasa je vhodná i pro rodiny s dětmi a odmění výhledy i historií.
Na jižním okraji Pavlovských vrchů se nad vinicemi a bílými vápencovými skalami zvedá jedno z nejmalebnějších míst celé jižní Moravy. Zřícenina Sirotčího hrádku a rozlehlá Stolová hora patří k symbolům chráněné krajinné oblasti Pálava a zároveň k místům, kde se spojuje mimořádná příroda, středověká historie i jedinečné výhledy na Novomlýnské nádrže, Mikulov a rakouské pohraničí.
Výlet do této části Pálavy patří mezi nejvděčnější turistické trasy v České republice. Není extrémně náročný, zvládnou jej i rodiny s dětmi nebo méně zdatní turisté, přesto nabízí atmosféru skutečného horského přechodu mezi skalami, stepními loukami a starými vinohrady.
Výchozím bodem bývá nejčastěji obec Klentnice ležící mezi Mikulovem a Pavlovem. Právě odtud vede nejkratší a nejpohodlnější cesta k Sirotčímu hrádku. Parkovat lze například na horním parkovišti v Klentnici, které turisté využívají jako hlavní nástupní místo pro výlety na Stolovou horu, Děvín nebo Dívčí hrady.
Krátká trasa pro rodiny i delší horský okruh
Nejoblíbenější varianta výletu začíná právě v Klentnici. Od parkoviště turisté vystoupají po pěšině k červené turistické značce, která pokračuje přímo ke zřícenině Sirotčího hrádku. Samotný výstup není dlouhý. Z obce jde asi o 700 metrů do kopce a převýšení zvládnou i děti školního věku. Cesta vede převážně po lesních a kamenitých pěšinách. Za suchého počasí je dobře schůdná, po dešti však mohou být některé úseky kluzké.
Sirotčí hrádek stojí na dvou skalních blocích oddělených úzkou průrvou. Dnes z něj zůstaly jen zbytky zdí a část opevnění, ale právě tato romantická torza dávají místu mimořádnou atmosféru. Hrad vznikl ve 13. století a jeho německý název Waisenstein připomíná rod Wehingenů, kterým se říkalo Sirotci. Hrad později několikrát změnil majitele a postupně zanikl. Dodnes však patří mezi nejfotografovanější památky Pálavy.
Od hrádku lze pokračovat na Stolovou horu. Ta je zvláštní svým téměř plochým vrcholem připomínajícím skutečný kamenný stůl. Právě odtud pochází její název. Vrcholové partie jsou součástí národní přírodní rezervace a turisté zde musí dodržovat pohyb pouze po vyznačených cestách. Místní stepní vegetace patří k nejcennějším v České republice. Na jaře zde rozkvétají vzácné druhy hlaváčků, kosatců a dalších teplomilných rostlin.
Pro rodiny s menšími dětmi je ideální kratší okruh dlouhý přibližně čtyři až pět kilometrů. Zabere zhruba dvě hodiny pohodové chůze včetně zastávek na fotografování a odpočinek. Náročnost je lehká až střední.
Zkušenější turisté však mohou pokračovat dál po hřebeni Pálavy směrem k Děvínu a zřícenině Dívčí hrady. Takový okruh už měří kolem deseti až patnácti kilometrů podle zvolené varianty a nabízí jeden z nejkrásnějších dálkových přechodů jižní Moravy. Trasa vede přes skalnaté hřebeny, vyhlídky a přírodní rezervace. V létě je však nutné počítat s vysokými teplotami a minimem stínu.
Jak se na Pálavu dostat a co ještě navštívit
Automobilem se turisté nejčastěji dostávají do Klentnice po silnici z Mikulova nebo z Pavlova. Parkovací kapacity bývají během víkendů a letních prázdnin velmi vytížené, proto se doporučuje přijet brzy ráno. Některá parkoviště jsou placená.
Veřejnou dopravou lze využít vlak do Mikulova a následně autobusové spojení do Klentnice. Alternativou je pěší přechod přímo z Mikulova po červené turistické značce přes vrch Turold a dále směrem ke Stolové hoře. Tato varianta je delší a fyzicky náročnější, ale nabízí mimořádné pohledy na celý kraj pod Pálavou.
Velkou výhodou oblasti je množství dalších zajímavostí v okolí. Jen několik kilometrů odtud leží historický Mikulov se zámkem, Svatým kopečkem a židovskou čtvrtí.
Po návratu z túry turisté často zamíří do některé z místních restaurací nebo vinařství. V samotné Klentnici i v Mikulově funguje řada podniků zaměřených na moravskou kuchyni a místní vína.
Milovníci delších pobytů mohou využít ubytování přímo v oblasti Pálavy. Nabídka zahrnuje rodinné penziony, apartmány i vinařské domy s výhledem na vinice a Pavlovské vrchy.
Sirotčí hrádek a Stolová hora patří k místům, která ukazují Pálavu v její nejkrásnější podobě. Bílé vápencové skály, staré vinohrady, teplomilná příroda i výhledy na vodní hladinu Nových Mlýnů vytvářejí krajinu, která působí téměř středomořským dojmem. A právě proto se sem turisté vracejí znovu a znovu.
7 minut
