Skutečný růst ve fitness nevzniká v nárazech, ale v postupném posouvání hranic. Malé kroky dnes znamenají velké výsledky zítra.
Úvod: Nicole a její omyl s rychlým tempem
Nicole Linke se v začátcích nechala unést a chtěla dohnat vše co jí podle ní chybělo. Zvyšovala intenzitu i objem příliš brzy a skončila přetížením. Zkušenost ji naučila že tělo potřebuje čas na adaptaci a že klíčem k výkonu je trpělivé postupné zvyšování zátěže.
Biologie pokroku: Adaptace na zátěž
Tělo reaguje na trénink stresovou odezvou, zotavením a následným posílením. Když ale skokově přidáme, adaptace nestačí a roste riziko zranění. Rámec vzniku běžeckých zranění popisuje jejich vícefaktorovou povahu a význam řízení zátěže spolu s dalšími faktory, jako je předchozí zranění nebo technika běhu (Bertelsen 2017). Mnoho populárních doporučení typu „pravidlo deseti procent“ vychází z praxe, přímá a univerzální opora v přehledových studiích je však omezená. Systematická review k náhlým změnám tréninkové zátěže našla jen velmi omezené důkazy, že samotný skok v objemu predikuje vyšší riziko zranění u běžců (Damsted 2018). Novější práce zároveň kriticky hodnotí jednoduché poměry typu „acute:chronic“ a nenašly přesvědčivý důkaz pro údajnou bezpečnou „zónu“ poměru (Impellizzeri 2021 – editorial; Craddock 2020 – přehled).
Malé kroky, velké výsledky
Nicole přešla na strategii mikropokroku. V praxi to znamenalo přidat jen kousek vzdálenosti nebo pár kilogramů navíc oproti minulému týdnu a pak nechat tělo vše „zakódovat“. Psychologicky má tento postup výhodu, protože opakovaná drobná mistrovství posilují sebedůvěru a udržitelnost chování. Metaanalýzy ukazují, že techniky zvyšující self-efficacy a jasné cílování podporují motivaci i dlouhodobé dodržování pohybu (Ashford 2010; otevřeně také zde). K pochopení proč malé kroky fungují pomáhá i literatura o formování návyků: automatizace nového chování může trvat v průměru kolem 66 dní s velkou individuální variabilitou, proto je konzistence a malé, proveditelné kroky praktičtější než velké skoky (Lally 2010 – abstrakt; přehledově Gardner 2012).
Jak posouvat hranice chytře v praxi
Držte progres plynulý a sledujte tělesné signály, ne honbu za čísly. U běhu se jako rozumné vodítko ukazuje nevytvářet „výstřelky“ v rámci jediné vycházky. Velká kohortní studie více než pěti tisíc běžců zjistila, že riziko zranění významně roste, pokud délka jedné konkrétní vyjížďky přesáhne zhruba deset procent oproti vašemu nejdelšímu běhu za posledních 30 dní, zatímco týden-na-týden součty samy o sobě nebyly tak dobrým ukazatelem rizika (Frandsen 2025 – BJSM; PubMed záznam). To prakticky znamená budovat „strop“ dlouhých běhů trpělivě a vyvarovat se náhlého dvojnásobku jen proto, že se zrovna cítíte dobře.
V silovém tréninku je nadřazený princip stejný: progresivní přetížení. Oficiální stanovisko ACSM k progresi potvrzuje, že postupné navyšování zátěže je nezbytné pro další adaptaci a je vhodné měnit objem, intenzitu, frekvenci i cviky v čase (ACSM Position Stand; stručné shrnutí 2020 PDF). Pokud jde o „nejlepší“ periodizaci, metaanalýzy ukazují, že lineární a denně undulující model dávají pro hypertrofii velmi podobné výsledky, takže důležitější je konzistence a celkový objem práce (Grgic 2017 – open PDF; PubMed). Pro maximální sílu mohou trénovaní jedinci mírně těžit z undulací při stejné tréninkové dávce (Moesgaard 2022).
Závěr: Krok za krokem k cíli
Nicole se naučila spěchat pomalu. Malé, konzistentní kroky dovolují proběhnout adaptaci bez zbytečných pádů a zároveň budují psychickou odolnost. Dlouhodobý úspěch nestojí na jednom heroickém týdnu, ale na stovkách rozumných tréninků v řadě.
Zdroje
- Bertelsen ML et al. A framework for the etiology of running-related injuries. 2017. PubMed: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28329441/
- Damsted C et al. Is there evidence for an association between changes in training load and running-related injuries? A systematic review. 2018. PMC: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6253751/
- Impellizzeri FM et al. Editorial: Acute:Chronic Workload Ratio: Is There Scientific Evidence? 2021. PMC: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8138569/
- Craddock N et al. Does a greater training load increase the risk of injury and illness in endurance runners? 2020. PMC: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9924505/
- Frandsen JSB et al. How much running is too much? Identifying high-risk running sessions in a 5200-person cohort study. 2025. BJSM: https://bjsm.bmj.com/content/59/17/1203; PubMed: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/40623829/
- Ashford S et al. What is the best way to change self-efficacy to promote physical activity? A systematic review with meta-analysis. 2010. PubMed: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19586583/; otevřeně: https://academic.oup.com/her/article/26/2/308/583895
- Lally P et al. How are habits formed? Modelling habit formation in the real world. 2010. Abstrakt: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/ejsp.674; přehled: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3505409/
- ACSM Position Stand: Progression Models in Resistance Training for Healthy Adults. 2009. Open PDF: https://tourniquets.org/wp-content/uploads/PDFs/ACSM-Progression-models-in-resistance-training-for-healthy-adults-2009.pdf ; shrnutí 2020: https://www.sportgeneeskunde.com/wp-content/uploads/ACSM-Position-Stand-Progression-Models-in-Resistance-Training-for-Healthy-Adults.pdf
- Grgic J et al. Effects of linear and daily undulating periodized resistance training on skeletal muscle hypertrophy. 2017. Open PDF: https://peerj.com/articles/3695.pdf; PubMed: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28848690/
- Moesgaard L et al. Effects of Periodization on Strength and Muscle Hypertrophy. 2022. PubMed: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35044672/





