Každý začátek bolí. Proč jsou první trapné pokusy klíčem k budoucím úspěchům ve fitness?
Úvod: Kdo je Nicole Linke
Nicole Linke dnes patří mezi respektované trenérky, ultramaratonkyně a certifikované koučky kettlebellů. Její jméno se objevuje v běžecké i fitness komunitě po celém světě, a to nejen díky sportovním výsledkům, ale také díky otevřenosti, s jakou sdílí vlastní cestu. Její příběh nezačíná jako u přirozeně talentovaných sportovců, spíše naopak. Ve školních hodinách tělesné výchovy se cítila jako outsider, byla terčem posměchu a často se výmluvami snažila uniknout z kolektivních her. Přesto se dokázala proměnit z dítěte, které nemělo blízko ke sportu, ve vítězku ultramaratonů.
V eseji „20 Hard-Won Fitness Lessons from My 20-Year Fitness Journey“ shrnuje dvacet lekcí, které ji formovaly. Tou první je jednoduché, ale velmi silné poselství: nepodceňuj počáteční trable.
Každý začátek bolí
Když se Nicole poprvé obula do běžeckých bot, uběhla sotva pár minut, než jí došel dech. Přesto se rozhodla pokračovat. Nešlo o rychlost ani o vzdálenost, ale o odvahu vyjít ven znovu a znovu. Tento okamžik dobře ilustruje realitu začátků. Nikdo nezačíná dokonale. Pocit neohrabanosti, zadýchání nebo trapnosti není známkou neschopnosti, ale nutným stupněm, který musí projít každý.
Studie publikovaná ve Frontiers in Psychology (2018) potvrzuje, že lidé, kteří projdou fází trapnosti při osvojování nové dovednosti, vykazují větší odolnost a vytrvalost. To, co se zpočátku zdá jako slabina, se v dlouhodobém horizontu proměňuje ve výhodu.
Síla překonat vnitřního kritika
Nicole dlouho bojovala s vnitřním hlasem, který jí připomínal posměšky ze školy. Místo aby tento hlas umlčela, naučila se ho přetvořit a proměnit kritiku v motivaci. Psychologové označují tento proces jako kognitivní reframing, tedy schopnost změnit význam určité zkušenosti. Tam, kde jiní viděli důkaz selhání, začala Nicole vnímat příležitost k růstu.
Pro začátečníky je zásadní pochopit, že každý krok vpřed, i když je malý, má obrovskou hodnotu. Nemá smysl srovnávat se s ostatními. Jediné srovnání, které má smysl, je porovnat se se sebou samým z minulého týdne.
Věda o návycích: Proč je důležitější pravidelnost než výkon
Sportovní psycholožka Phillippa Lally z University College London zjistila, že vytvoření stabilního návyku trvá v průměru šestašedesát dní. Nejde tedy o to, zda uběhnete hned první den pět kilometrů, ale zda si z běhu nebo jiného pohybu vytvoříte rutinu. Pokud se soustředíte na malý, ale opakovaný výkon, mozek si začne vytvářet automatické vzorce chování.
Nicole se proto drží jednoduchého pravidla: „Nikdy nevynechej dvakrát po sobě.“ Jeden den volna není selhání, ale druhý den už může narušit proces budování zvyku.
Praktické poselství
Pokud právě začínáte, připravte se na to, že první dny nebudou vypadat dokonale. Možná budete mít pocit, že nevydržíte, že ostatní jsou lepší nebo že děláte chyby. To je normální a dokonce žádoucí. První trable jsou znamením, že vstupujete na novou půdu.
Klíčem je neustoupit. Dejte si realistické cíle, buďte k sobě laskaví a soustřeďte se na pravidelnost. Každé zadýchání, každé neohrabané opakování a každý malý krok je investicí do budoucí síly, a to jak fyzické, tak psychické.
Další články inspirované Nicole Linke:
20 lekcí ze 20 let fitness: Cesta od nešiky k ultraběžkyni
Cvičení nesmí být trestem: Jak změnit motivaci a vydržet
Konzistence překoná entuziasmus: Proč malé kroky vítězí
Síla přichází skrze zranění: Proč pády nejsou koncem, ale lekcí?
Zdroj: medium.com
6 minut
