Řeka není hřiště. Naučte se rozpoznat nebezpečí, připravit se na převrácení lodě a zvládnout jez i s dětmi.
Když už konečně sedíte v lodi, pádlo v ruce a řeka vás unáší, přichází ta nejkrásnější část dne – volnost, klid, pohyb. Jenže právě v tomto klidu číhá řada rizik. Stačí jedno špatné rozhodnutí, podcenění situace nebo nevědomost a pohodový výlet může skončit nehodou.
Jedním z největších rizik jsou jezy. Ne každý jez je nebezpečný, ale každý jez je jiný. Některé mají vybudované šlajsny, jiné vývary, některé končí vývařištěm s proudem, který vás může vtáhnout zpět. Pokud se blíží jez, zastavte a přistupujte k němu pěšky. Prohlédněte si ho ze břehu. Kde je nájezd? Kde proud končí? Je možné ho bezpečně projet? Jestli si nejste jisti, je lepší loď přenést.
Nenechte se ovlivnit ostatními. Pokud někdo z břehu mává, že „je to v pohodě“, nebo vidíte jiné posádky, jak projíždějí bez záchrany, neznamená to, že to zvládnete i vy. Zodpovědnost za děti a vlastní život nesete vy, ne neznámý výletník na břehu. Ideální je mít domluveného zachránce – někoho, kdo bude pod jezem ve vodě (nikoliv v proudu!) a v případě převrácení pomůže členům posádky s výstupem z vody.
Jestli dojde k převrácení lodě, zachovejte klid. Loď plná vody je těžká jako kráva. Pokud se ještě opírá o proud, není v lidských silách ji otočit. Nezkoušejte to. Chytněte ji za madla, provaz nebo jinou pevnou část a odtlačte ji ke břehu, kde ji lze vylít a znovu nasednout.
Velmi nebezpečné jsou větve zasahující do vody – tzv. „vrbičky“. Proud může nezkušenou loď vtáhnout přímo pod větve, kde hrozí zranění nebo převrácení. Instinkt říká – odtlač se pryč. Ale správně byste se měli k větvím přitisknout, chytit se jich a stabilizovat loď. Získáte tak čas a prostor rozhodnout se, co dál.
Ať už jedete na šlajsnu, projíždíte peřejí nebo jen balancujete v zatáčce, vždy platí: pokud se bojíte, klekněte si. Klečení v lodi je méně pohodlné, ale výrazně stabilnější. Poloha s nohama pod sedákem nebo vkleče vám umožní lepší balanc, rychlejší reakce a menší riziko převrácení.
A nakonec alkohol. Ano, vodáctví je zábava a pivo k tomu často patří. Ale jen do určité míry. Jedno pivo po obědě je v pořádku. Šest panáků před jezem není. Pokud máte s sebou děti, jste pro ně vzorem. Nejde jen o zákony – které mimochodem zakazují opilým osobám řídit plavidlo – ale o atmosféru. Opilý táta, který zpívá oplzlé písně, flirtuje s výpravou a nedokáže nasednout do lodi, není vzpomínka, na kterou by děti vzpomínaly s úsměvem.
Další články na téma rekreačního sjíždění řek:





