Fitness není jen o výsledcích. Skutečný smysl spočívá v cestě samotné, v každém tréninku, pádu i malém vítězství.
Úvod: Nicole a proměna pohledu
Když Nicole Linke začínala, věřila, že šťastná bude až tehdy, když dosáhne konkrétního cíle. Chtěla zhubnout, doběhnout maraton a mít přesně dané číslo na váze. Po letech však zjistila, že radost nepřináší cílová páska, ale všechno, co k ní vede. Každé ráno, kdy vyběhla, přátelé, které potkala na tréninku, i ten prostý pocit, že její tělo zvládá o kousek víc než včera. V eseji 20 Hard-Won Fitness Lessons píše, že největší změna nastala, když pochopila, že úspěch nevzniká na konci, ale v samotném procesu.
Proč samotný cíl nestačí
Psychologie ukazuje, že štěstí po dosažení cíle trvá překvapivě krátce. Tento jev se nazývá hedonická adaptace – naše mysl se po čase vrací k běžné úrovni spokojenosti, i když jsme právě dosáhli velkého úspěchu. Metaanalýza Luhmanna a kolegů (2012) potvrzuje, že lidé po důležitých životních událostech – ať už pozitivních nebo negativních – zažívají silné emoce, které však postupně odezní a jejich subjektivní pohoda se vrací k původní úrovni.
Ve sportovní psychologii se proto rozlišují tři typy cílů: výsledkové, výkonové a procesní. Studie Kingstona a Hardyho (1997) ukazuje, že právě procesní cíle – tedy zaměření na samotný postup a úsilí – zvyšují motivaci, dávají jasnější zpětnou vazbu a snižují stres spojený se soutěžením. Jinými slovy, když se soustředíme na to, co právě děláme, místo na to, čeho chceme dosáhnout, zvyšujeme šanci, že budeme dlouhodobě spokojení i výkonnější.
Síla procesu
Nicole zjistila, že trénink není odměna ani trest, ale prostor, kde se člověk učí růst. Každý běh, každý posilovací trénink a každá chvíle, kdy věnovala pozornost svému tělu, v ní posilovaly pocit smyslu. Věda její zkušenost potvrzuje. Výzkum Stavroua a kol. (2015)prokázal, že sportovci zaměření na úkol, nikoli jen na výsledek, častěji prožívají stav flow – tedy hluboké soustředění a vnitřní uspokojení z činnosti samotné.
Stejně tak přehledová studie Teixeiry a kol. (2012) ukazuje, že pokud trénink naplňuje tři základní psychologické potřeby – autonomii, kompetenci a sounáležitost – roste vnitřní motivace a lidé si pohyb udržují i dlouhodobě. Proces, který nás těší, se stává přirozenou součástí života.
Jak žít filozofii „cesta je cíl“
Nicole doporučuje vnímat každý trénink jako místo, kde se učíme. Soustředit se na to, jak se hýbeme, jak dýcháme, co se děje právě teď. Důležité je přijmout, že selhání není konec, ale součást cesty. Rutina, která se může zdát obyčejná, je ve skutečnosti základ pokroku. Slavit lze i malé krůčky – právě ony tvoří stabilní základ pro dlouhodobou vitalitu.
Tento přístup potvrzuje i novější metaanalýza Manninena a kol. (2022), která zjistila, že výukové přístupy založené na teorii sebeurčení zvyšují motivaci i vnitřní zapojení účastníků. Jinými slovy, když děláme věci, které nám dávají smysl, vydržíme u nich déle a cítíme se lépe.
Lekce pro život, nejen pro sport
Filozofie „cesta je cíl“ neplatí jen pro sport. Když přestaneme sledovat pouze konečný výsledek, začneme si všímat detailů, které tvoří náš každodenní růst. Tato změna pohledu pomáhá i mimo tělocvičnu – v práci, ve vztazích i v osobním rozvoji. Nicole dnes říká, že právě díky tomuto přístupu dokázala doběhnout ultramaratony a přitom zůstat vnitřně klidná a spokojená.
Závěr: smysl v každém kroku
Cesta, kterou kráčíme, je víc než samotný cíl. Každý trénink, každé malé vítězství a každé znovuzvednutí po pádu jsou součástí skutečného úspěchu. Kdo se naučí vidět hodnotu v každém kroku, promění fitness v trvalý zdroj radosti, odolnosti a rovnováhy – nejen pro tělo, ale i pro mysl.
Seznam zdrojů
- Luhmann, M., Hofmann, W., Eid, M., & Lucas, R. E. (2012). Subjective Well-Being and Adaptation to Life Events. Social Psychological and Personality Science.
- Kingston, K., & Hardy, L. (1997). Effects of Different Types of Goals on Processes That Support Performance. The Sport Psychologist.
- Stavrou, N. A. M., et al. (2015). Flow theory – goal orientation theory: positive experience is related to athlete’s goal orientation. Frontiers in Psychology.
- Teixeira, P. J., et al. (2012). Exercise, physical activity, and self-determination theory. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity.
- Manninen, M., et al. (2022). Self-determination theory-based instructional interventions and motivation in physical education: a meta-analysis. Psychology of Sport & Exercise.
6 minut
