Praha hlásí rekordní výskyt hepatitidy A. K 30. říjnu 2025 se jedná o 976 případů, z toho 173 dětí a 11 úmrtí. Jak se nemoc šíří, proč zasáhla hlavní město nejvíc a co dělat, aby se situace neopakovala?
Nemoc, které se přezdívá „žloutenka špinavých rukou“, se v roce 2025 vrátila do Prahy s nečekanou silou. Z infekce, která bývala ojedinělá, se stala největší epidemie hepatitidy A za posledních třicet let. Hygienická stanice hlavního města Prahy (HSHMP) potvrzuje, že k 30. říjnu 2025 bylo v metropoli zaznamenáno 976 případů, z toho 173 dětí, a 11 úmrtí. (HSHMP / Zdravotnický deník, 2025)
Epidemie tak zasáhla nejvíc právě hlavní město, které nyní tvoří více než 40 % všech registrovaných případů v České republice.
Co čísla ukazují
Situace je nejvážnější od devadesátých let. Pro srovnání – v roce 2024 bylo v celé zemi evidováno 636 případů, zatímco k říjnu 2025 jich je celostátně už přes 1 300. (iRozhlas, 2025)
Pražská křivka ukazuje prudký růst od jarních měsíců – v červnu 242 případů, v září 826 a v říjnu už 976. (Aktuálně.cz, 2025)

Komentář ke grafu:
Data Hygienické stanice ukazují, že infekce se začala šířit postupně během jara a v létě explodovala. V červenci a srpnu přibyly stovky případů týdně, což ukazuje na kombinaci komunitního přenosu a oslabené prevence. Epidemická křivka nyní sice mírně zpomaluje, ale zůstává vysoko.
Kdo je nejvíce ohrožen
Z celkového počtu 887 případů tvoří děti 157 případů, tedy zhruba 18 %. (Zdravotnický deník, 2025)
Úmrtí se soustředí u osob s chronickým onemocněním jater, oslabenou imunitou nebo vyšším věkem. (Expats.cz, 2025)
Rizikovými skupinami zůstávají lidé bez domova, uživatelé drog a osoby žijící v ubytovnách či sociálně slabších lokalitách. (Brno Daily, 2025)
Proč právě Praha
Na rozšíření nákazy v hlavním městě se podle epidemiologů podepsalo několik faktorů:
- Hustota obyvatel a časté kontakty v MHD, školách, restauracích a kolektivech.
- Nízká proočkovanost a nedostatek protilátek v populaci, protože nemoc byla roky v útlumu.
- Mobilita a turismus – Praha je bodem setkávání tisíců lidí denně, včetně návštěvníků ze zahraničí.
- Rizikové prostředí v ubytovnách a zařízeních pro bezdomovce, kde jsou hygienické podmínky obtížně uhlídatelné.
- Kontakt s potravinami a sdílenými předměty – HSHMP uvádí, že v některých případech šlo o nákazu přes kontaminované jídlo.
Podle HSHMP bylo v polovině října hlášeno až 61 nových případů týdně. (Zdravotnický deník, 2025)
Společenské dopady
Nemoc zatěžuje rodiny, školy i zaměstnavatele. Každý nakažený musí podstoupit izolaci a dlouhé léčení, které může trvat týdny až měsíce. Zdravotníci upozorňují, že část pacientů je hospitalizována s těžkým poškozením jater a někteří potřebují transplantaci. (Expats.cz, 2025)
Ve školách a kolektivech přibývá karantén, dezinfekcí a sledování kontaktů. Hygienici v Praze každý měsíc zasahují ve stovkách zařízení. Veřejné zdraví tak čelí nejen epidemiologické, ale i ekonomické zátěži – nemoc způsobuje výpadky v práci, náklady na péči i ztrátu produktivity.
Co je nutné udělat
- Zvýšit proočkovanost – Pražská hygienická stanice doporučuje očkování zejména u dětí, zdravotníků a osob v kolektivech. HSHMP zároveň upozorňuje na dočasnou nedostupnost vakcín v některých oblastech a žádá ministerstvo o navýšení zásob. (Zdravotnický deník, 2025)
- Posílit hygienu v kolektivech – mytí rukou, dezinfekce klik, madel a toalet, zvlášť v školách a dopravních prostředcích. Pražský dopravní podnik už zavedl dezinfekci vozidel MHD.
- Zacílit prevenci na rizikové skupiny – ubytovny, zařízení pro bezdomovce, sociálně slabé lokality a komunity uživatelů drog vyžadují cílenou péči, očkování a edukaci.
- Zrychlit reakci při nových ohniscích – okamžité šetření kontaktů, postexpoziční očkování, informování rodin a škol.
- Zvýšit informovanost veřejnosti – mnoho lidí stále věří, že žloutenka A je „dětská“ nebo „exotická“ nemoc. Současná vlna v Praze dokazuje opak.
Závěr
Praha čelí největší epidemii žloutenky A za poslední generaci. Ukazuje se, že i v moderní metropoli může virus využít slabá místa – nízkou proočkovanost, nedostatečnou hygienu a přetížené kolektivy. Zdravotní stanice a lékaři nyní usilují o zastavení šíření, ale zásadní část odpovědnosti zůstává na obyvatelích – na ochotě chránit se, být informovaný a ohleduplný.
Každý případ navíc připomíná, že kolektivní imunita není trvalá – musí se udržovat péčí, prevencí a zdravým rozumem.
Další texty týkající se žloutenky:
Co je žloutenka? Jak poznat tichého nepřítele jater
Hepatitida A v Česku: Návrat nemoci špinavých rukou
Hepatitidy B a C: Tichá nebezpečí s dlouhým trváním
Hepatitidy D a E: Zapomenuté viry s nečekanými riziky
Očkování proti žloutence: Mýty, fakta a doporučení
Jak se chránit každý den: Prevence žloutenky v praxi
Žloutenka u dětí, těhotných a seniorů: Kdo je nejzranitelnější
Jak poznat žloutenku včas: První příznaky, testy a léčba
Literatura a zdroje
- Hygienická stanice hlavního města Prahy: Aktuální situace ve výskytu virové hepatitidy A v Praze (říjen 2025) (hygpraha.cz)
- Zdravotnický deník: „Praha hlásí 887 případů žloutenky A a 10 úmrtí“, 20. 10. 2025 (zdravotnickydenik.cz)
- Aktuálně.cz: „Hygienici v Praze evidují nevídaný nárůst žloutenky A“ (30. 6. 2025) (aktualne.cz)
- iRozhlas.cz: „Počet nakažených žloutenkou typu A roste, letos ji podlehlo už 15 lidí“, září 2025 (irozhlas.cz)
- Expats.cz: „Prague reports surge in hepatitis A cases as city faces worst outbreak since 2008“, říjen 2025 (expats.cz)





